Jak naši čtenáři jistě vědí, První soukromé jazykové gymnázium v tomto školním roce slaví 30. výročí svého založení. Na Nový rok jsme proto chtěli zveřejnit nějaký výjimečný příspěvek. Nakonec se nám podařilo získat skvostný projev Mgr. Jana Zeleného, absolventa PSJG a dnes už také Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity. Jeho projev zazněl v královéhradecké katedrále Svatého Ducha v rámci slavnostního večera s koncertem souboru Praga Camerata u příležitosti oslav 30. výročí založení Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové. Za souhlas se zveřejněním textu Mgr. J. Zelenému děkujeme. Jsme si jisti, že je to ta nejlepší vstupenka do nového roku, kterou jsme simohli opatřit.
redakce Blogu PSJG
Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuji Vám za milé přivítání.
Když jsem přemýšlel, co bych vám tu mohl vyprávět, uvědomil jsem si, že značná část dnešního večera bude věnována hudbě… a tak jsem si vzpomněl na jednu věc, o kterou bych se s vámi rád podělil:
Když mě před 5 lety učitel hudby připravoval na přijímací zkoušky na konzervatoř, řekl mi jednu věc: „Než začneš hrát, vždycky musíš mít vizi.“ Myslel tím, že důležité je nejprve vědět, co se snažím sdělit, než se pustím do sdělování – v tomto případě ve formě hudby. Myslím si ale, že tato poučka má mnohem širší a obecnější význam než jenom hudební.
„… vždycky musíš mít vizi.“ – To je něco, co si lidé uvědomovali už od pradávna. Stačí se rozhlédnout po tomto krásném kostele a všimnete si nejednoho vyobrazení, které určitým zůsobem vyzdvihuje schopnost vidění – viz například Boží oko zde nad oltářem.
Vize není jenom náš zrak – schopnost vidět okolí. Je to také schopnost vidět do nitra věcí, do minulosti i budoucnosti, i do lidí samotných.
Kdykoliv chceme ve světě jednat, vždy musíme mít trochu této metafysické vize. Ať už se snažíme vyřešit problém, vytvořit plán do budoucna nebo dát podobu něčemu, co existuje v naších představách. I tento kostel byl kdysi jenom představou, pouhou vizí.
Tím se dostávám k tomu, co bych při této příležitosti chtěl říct.
Během svého studia na Prvním soukromém jazykovém gymnáziu jsem měl možnost nahlédnout do jeho fungování – do jeho běžného života, jeho úspěchů, jeho potíží i do samotných idejí, které stojí za jeho podobou a vývojem v čase.
Na základě toho, co jsem viděl, mohu říct, že zde je opravdu dílo někoho, kdo měl vizi.
Tím člověkem je pan ředitel Bartůška a všichni lidé kolem něj, kteří mu pomáhají jeho vizi uskutečnit a kteří přispívají do společného díla i svými vlastními vizemi.
Původně jsem se trochu zdráhal tady vystoupit, jelikož jsem na střední škole měl mnoho velikých ambicí, které se později ukázaly být nad moje schopnosti.
Teď si v životě jdu tak trochu vlastní cestou, přesněji řečeno, každý krok je pro mě hledáním. Ale čím dál víc začínám mít představu o tom, kam bych na této své klikaté a mlhavé cestě rád doputoval. I já pomalu začínám mít vizi.
Je to vize jiná, než jakou jsem měl před 6 lety, když jsem naše gymnázium opouštěl, ale řekl bych, že je zdravější a dospělejší.
A neměl bych ji, kdybych býval neměl tu možnost strávit krásných 6 let na naší škole. 6 let, která mi dala mnoho zkušeností, ze kterých čerpám dodnes – byť tak trochu svým vlastním způsobem.
Za tohle bych Vám, pane řediteli, i všem, kteří se na fungování PSJG podílíte, rád z celého srdce poděkoval. Můžete na sebe být hrdí. A hlavně, nikdy neztrácejte vizi!
Mgr. Jan Zelený
