Mádlová hvězdou tuzemských rádiových vln

S Klárkou Pavlíkovou jsem se poprvé setkala v červenci 2020 na hydrologické expedici v rámci zlaté úrovně Ceny vévody z Edinburghu. Tahle speciální aktivita spojuje mladé ambiciózní lidi, kteří plní osobní cíle ve 3 oblastech: dovednost, sport a dobrovolnictví. Mimo to je zde zahrnuta již zmíněná několikadenní expedice bez mobilního telefonu, dopravních prostředků a peněz. Na expedici se s námi Klárka podělila o svůj malý sen – vytvořit vlastní studentský podcast, kde by motivovala ostatní tak, jako její okolí motivuje ji.

V prosinci 2020 jsem obdržela pozvánku být jejím prvním hostem. Jak Klárka sama poznamenala, vytáhla mě z laboratoře, abych byla jejím prvním testovacím subjektem. Pilotní experiment byl úspěšný a můžete jej nalézt ZDE.

Dozvíte se tam například, jakou roli sehrálo naše gymnázium v mém zaměření a kdo mě k němu inspiroval, jak se mé vysněné povolání proměnilo ze Spider-Mana na vědkyni a zdravotnici nebo jak se připravuji na světové soutěže a co plánuji do budoucna.

Přeji příjemný poslech.

Nikola Eva Mádlová, 6.G

Otevřená věda

Akademie věd České republiky vyhlásila STÁŽE pro šikovné talentované studenty s vážným zájmem o biologii, chemii, fyziku, techniku, historii, filozofii a mnoho dalších vědních oborů.

Odborné stáže představují mimořádně vysoký pozitivní přínos pro každého, kdo se jich zúčastní. Zájemci o stáž se ovšem musí přihlásit do 30. 11. 2020.

Kromě nových informací a zkušeností stážisté získají také zajímavé kontakty na mnoho jiných studentů a akademických pracovníků se stejným odborným zaměřením, zkušeností ze stáží mohou využít při vlastní odborné práci, při psaní svých projektů i při přijímacím řízení na vysoké školy apod.

V případě, že se na stáž přihlásíte, prosím o emailovou informaci, o jakou stáž (z kterého oboru) jste projevili zájem a kam jste se přihlásili. V případě, že stáž absolvujete, rovněž prosím o emailovou informaci.

RNDr. Michal Hruška

Virtuální den otevřených dveří Masarykovy univerzity 2020

Unikátní příležitost k získání informací ohledně studia na jediné univerzitě v Česku, která vlastní polární stanici na Antarktidě, proběhne již tuto sobotu 7. listopadu! V rámci virtuálního dne otevřených dveří budou mít uchazeči možnost online prohlídky své vysněné fakulty s možností diskuse se současnými studenty.

Každá z 10 fakult si připravila program na míru nejen ohledně studia, ale zároveň o životě ve městě s největším počtem elektronových mikroskopů na počet obyvatel v Evropě – Brně. Tento program se opakuje ve 3 časových blocích, zájemci o studium si tedy budou moci prohlédnout hned 3 fakulty za 1 den.

Co ale dělat, pakliže máte zájem o 4? Ani v tomto případě nebudete ochuzeni! Masarykova univerzita plánuje během listopadu zprostředkovat chatbota MUNIbot na platformě Messenger, který poskytne řadu užitečných informací, přiblíží studium a ukáže uchazečům, s čím se budou moci setkat u přijímacích zkoušek.

Prostory jsou ale limitované, a rezervace je tudíž nutná, a to do 6. listopadu na jejich webových stránkách.

A proč zrovna MUNI?

Masarykova univerzita je jednou z nejvýznamnějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících vzdělávacích a výzkumných institucí v České republice a střední Evropě. Vědci zde zkoumají běžné i výjimečné jevy, často ve spolupráci s prestižními zahraničními univerzitami. Máte tudíž možnost se zapojit do špičkových výzkumů, k tomu si nastavit studium podle sebe a studovat v moderních knihovnách a laboratořích ve městě, které patří studentům.

Body u přijímaček navíc získáte nejen za předmětové olympiády, ale také zejména za jazykové certifikáty (a to i v nehumanitních oborech), což je v našem případě velice relevantní.

Nikola Eva Mádlová (6.G)

Interview s Tiborem Malinským aneb S přírodovědcem o umění

K rozhovoru jsme si pozvali studenta PSJG Tibora Malinského (6.G), nedávno oceněného v literární soutěži Alexandry Berkové. Známější jsou ovšem jeho úspěchy v oblasti přírodních věd. Opakovaně se stal vítězem krajského kola Středoškolské odborné činnosti (SOČ), v roce 2019 v oblasti chemie (práce Syntéza azaftalocyaninů a studium jejich supramolekulárních interakcí), letos v oboru ochrana a tvorba životného prostředí (práce Studium reakčních procesů v rámci sanační metody in situ chemické oxidace). Výborných výsledků dosáhl i v celostátních kolech SOČ – v letech 20192020 5. a 6. místo! V roce 2019 se stal také laureátem celostátního projektu České hlavičky (1. místo v kategorii GENUS, tj. v oblasti přírodních věd – chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie ad.), ocenění přebíral v přímém přenosu České televize.

Většina z vás zná jako přírodovědce, avšak věnujete se i umění.

K umění, řekl bych, mám vztah již odmalička. Začalo to zhruba ve čtvrté třídě, když jsem začal hrát na kytaru. Nejdříve jsem hrával na klasickou akustickou kytaru, to mě ovšem příliš nebavilo, a po poznání rock’n’rollu jsem začal hrát na elektrickou kytaru. Za sebou mám již pár kapel a několik koncertů a v současné době se věnuji nahrávání.

Zkoušel jste hrát i na nějaké další hudební nástroje?

Ano, v sedmé třídě jsem se snažil přibrat i klavír, ale má učitelka přestala vyučovat a já jsem v tom už nepokračoval. Později jsem projevil snahu i zpívat, ale po roční stáži v USA jsem se ke zpěvu již nevrátil. Tam jsem ale hrál na kontrabas ve školním orchestru.

A co literatura? Jak jste se dostal k ní?

Domnívám se, že to byl takový přirozený vývoj. Ve škole jsme psali slohy a já si po škole četl. Později jsem zatoužil také něco napsat, o čem by se později vyučovalo ve školách (smích).

Pokud vím, vydal jste již jednu básnickou sbírku.

Ano, v říjnu to bude rok od jejího vydání. Sbírka nese název Katastrofie aneb Čtvrt melounu je více než půl jablka, ale do školních osnov se ještě nedostala. Obsahuje 31 básní, z nichž většina jsou epické příběhy, nicméně k naleznutí jsou i lyrické sonety, villonské balady či nějaké mé vlastní útvary. Domnívám se, že každý čtenář si v ní najde něco svého.

A jak jste se dostal k próze? Cenu v literární soutěži Alexandry Berkové jste dostal přeci za prózu, ne poezii.

Původně jsem se vlastně věnoval vždycky próze, až v poslední době jsem se přiklonil i k poezii. Do zmíněné soutěže jsem zaslal povídku žánru, který bych označil jako experimentální prózu. Povídka se jmenuje Návštěva Kurypánů. V textu jsem experimentoval s figurou, kterou jsem doposud ještě nikde neviděl. V podstatě jde o mylné přirovnání, kdy slova zní stejně, avšak významem se liší, např. vláčný jako vláček, sladký jako sládek nebo levný jako levandule. Čtenář tak přesně neví, jaký předmět skutečně je, a jeho skutečnou podobu musí vyvodit na základě okolností.

Porotě se váš experiment, jak vidno, líbil, když jste získal čestné uznání. Může si vaši povídku přečíst i běžný čtenář, ne jen porotce?

Povídku jsem zatím nikde oficiálně nezveřejňoval, jestli ji zveřejňovali pořadatelé soutěže, to nevím. Kdyby si ji někdo chtěl přečíst, může se na mě obrátit, odmítnutí nehrozí.

Čtenářům to mohu jen doporučit, protože váš experiment je skutečně experimentální. Pracujete i na dalších prózách?

Psaní není činnost jako třeba bruslení. Není to tak, že by člověk šel na rybník, začne bruslit, a pak skončí. Psaní je činnost, kterou člověk dělá neustále. Konstantně přemýšlím o nových nápadech, příbězích, způsobu vyjádření se, či o jiných experimentech, které se s jazykem, literaturou obecně, dají provést. V současné době se sice věnuji více hudbě na úkor literatury, nicméně o psaní a nápadech přemýšlím neustále.

Pokud vím, tak se v současné době chystáte přihlasit do jedné zvláštní literární soutěže, které se říká písmená maturitní práce. Tak se na ni budu těšit a budu vám také držet palce, aby dopadla stejně dobře jako vaše úspěšná povídka.

Mgr. Jiří Aubris

Poznámky k fotogalerii:

Na prvním snímku je Tibor Malinský se svou básnickou prvotinou, na druhém přebírá ocenění na setkání představitelů Královéhradeckého kraje s vítězi krajských kol oborovýh soutěží, na třetím přebírá ocenění pro tři nejúspěšnější studenty PSJG a na čtvrtém cenu za 1. místo v celostátním projektu České hlavičky.

Příměstský tábor Veselá věda

Toto léto jsem si vyzkoušela svůj pedagogický debut v podobě organizace a vedení veselovědního příměstského tábora pro děti. Věkový průměr 12 táborníků byl poměrně nízký – 8 let, to mě ale nezastavilo (ani nemohlo, podepsala jsem už dohodu o provedení práce), a tak tábor plný bádání, objevování a ibalginu začal.

Pondělí patřilo zejména seznamování a hrám. Nejprve jsme kreslili, jak vypadá vědec, a poté si prošli pravidla a laboratorní řád. K tomu jsme ale začali i s prvními pokusy, vyzkoušeli jsme si extrahovat betakaroten z mrkví a ověřili jsme si některé jeho vlastnosti, vyrobili si přírodní tempery z řepy, skořice a dalších potravin a nakonec jsme sestrojili házecí letadla za použití brček a zahráli si s nimi hru o reálné zkumavky až z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové (FaF UK).

V úterý jsme dětem předvedli, že ne všechno se vždy v laboratoři vydaří, když jsme se frontálně pokusili o filtraci anthokyanů v červeném víně za pomocí aktivního černého uhlí. Co se ale následně povedlo všem, bylo rozvíjení hvězdičky z nalomených párátek, díky čemuž jsme zjistili, že kvůli spojeným molekulám vody může při nasáknutí dřeva dojít ke změně tvaru v jeho vnitřním uspořádání. Poté jsme experimentovali a míchali vodu s barvivy a klukům se dokonce podařilo vynalézt i novou barvu – čajovou. Následoval velmi populární a na úklid náročný pokus – výroba slizu. Všechny ingredience byly sice poživatelné, ale to jsme dětem radši neprozradili. Po normální svačině jsme si vyrobili i korkové lodičky, které plavaly, protože korek má menší hustotu než voda. Dále jsme vytvořili vodní roztok cukru a síranu hořečnatého a do pátku jsme čekali, zdali nám narostou krystalky. Poté jsme venku hráli hry jako Balonek je bomba a Mrazík.

Středa byla ve znamení her a výletu. Ráno jsme otestovali naše smysly, když jsme hráli hru na čich (běhací hra s pytlíky s bylinkami a kořením), chuť (ochutnávky potravin), hmat (poznávačka laboratorního nádobí) a zrak (paměťová hra), sluch jsme de facto testovali nepřetržitě, když jsme po dětech požadovali, aby nás poslouchaly. Poté jsme se vydali do všestarského archeoparku a začali poutavou komentovanou prohlídkou venkovního areálu. Na tu následovala zkouška házení oštěpů a pak různá stanoviště, kde si děti vyzkoušely namlít obilí, vybrousit a vyhladit pazourky a jako praví archeologové provádět nálezy. Poté jsme měli speciální možnost si opéci buřty a chleby v nejmenším dochovaném rondelu na území ČR. Následně jsme si prohlédli i vnitřní areál (a to v rekordním čase 20 minut) a z toho důvodu jsme šli ještě do parku hrát Mrazíka. Do Hradce jsme se všichni vrátili špinaví a zdraví.

Ve čtvrtek ráno jsme si otestovali znalosti nabyté v archeoparku skromným kvízem a rozcvičili se hrou Molekuly. Poté jsme si v laboratoři povídali o lidském těle za využití výukové pomůcky na anatomii. Následně si děti vyzkoušely sestrojit model srdce, abychom zjistili, jak probíhá pumpování z levé komory do aorty, kterou je okysličená krev rozváděna do tepen celého těla. Tento pokus byl takřka nejnáročnější za celý tábor, přesto se mnoha dětem povedl, tudíž i vytírání stálo za to. Po svačině jsme si vyrobili mozkovou čepici, se kterou jsme následně hráli hru na výroky. Věděli jste například, že se nemůžete sami polechtat? Po obědě jsme se pokusili vytvořit knoflík z mléka jeho okyselením, čímž jsme si také ověřili, že i v laboratoři se nemusí všechno povést na první pokus. Dále jsme šli na zmrzlinu a ledovou tříšť, na kterých si všichni moc pochutnali. Poté jsme hráli hru Pepíčku, pípni a dobrovolníci si vyzkoušeli manipulaci se stetoskopem a digitálním tonometrem.   

Pátek jsme odstartovali kvízem ohledně lidského těla za využití dotykové interaktivní tabule a následně jsme se rozcvičili oblíbenou hrou Ovocný koš. V laboratoři jsme nejprve extrahovali chlorofyl a stručně si popovídali o fotosyntéze. Jak jsme také zjistili, aby nám úterní krystalky všem pořádně narostly, byl by potřeba ještě tak další týden. Při svačině jsme si hráli s balonky a poté odhalili tajemství jablek – tedy jaká kapalina nejlépe zabraňuje zhnědnutí jablka (tip na svačinu: pokapejte jablko citronem a vodou, dužnina pak déle vydrží žlutá/bílá). Po poledním klidu k nám přišel na návštěvu prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., z FaF UK a předvedl nám pokusy se suchým ledem, ze kterého byly děti nadšené. Poté se šlo ven na kultovní pokus s Coca Colou a Mentos. Mezitím se naše laboratoř přetransformovala do ceremoniální síně. Následovalo předávání Veselovědních Nobelových cen, které se podařilo získat každému malému nominantovi a nominantce. Poté následovala slavnostní svačina – wafle se šlehačkou a veselovědní diskotéka, kde jsme si zahráli na židličkovanou. Nakonec už následoval jen úklid, aukce zapomenutých věcí a rozloučení s táborníky.

Nikola Eva Mádlová (5.G)

Obrázky ve fotogalerii si lze lépe prohlédnout tak, že na ně cvaknete pravým tlačítkem myši a zvolíte funkci „zobrazit obrázek“.