Virtuální den otevřených dveří Masarykovy univerzity 2020

Unikátní příležitost k získání informací ohledně studia na jediné univerzitě v Česku, která vlastní polární stanici na Antarktidě, proběhne již tuto sobotu 7. listopadu! V rámci virtuálního dne otevřených dveří budou mít uchazeči možnost online prohlídky své vysněné fakulty s možností diskuse se současnými studenty.

Každá z 10 fakult si připravila program na míru nejen ohledně studia, ale zároveň o životě ve městě s největším počtem elektronových mikroskopů na počet obyvatel v Evropě – Brně. Tento program se opakuje ve 3 časových blocích, zájemci o studium si tedy budou moci prohlédnout hned 3 fakulty za 1 den.

Co ale dělat, pakliže máte zájem o 4? Ani v tomto případě nebudete ochuzeni! Masarykova univerzita plánuje během listopadu zprostředkovat chatbota MUNIbot na platformě Messenger, který poskytne řadu užitečných informací, přiblíží studium a ukáže uchazečům, s čím se budou moci setkat u přijímacích zkoušek.

Prostory jsou ale limitované, a rezervace je tudíž nutná, a to do 6. listopadu na jejich webových stránkách.

A proč zrovna MUNI?

Masarykova univerzita je jednou z nejvýznamnějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících vzdělávacích a výzkumných institucí v České republice a střední Evropě. Vědci zde zkoumají běžné i výjimečné jevy, často ve spolupráci s prestižními zahraničními univerzitami. Máte tudíž možnost se zapojit do špičkových výzkumů, k tomu si nastavit studium podle sebe a studovat v moderních knihovnách a laboratořích ve městě, které patří studentům.

Body u přijímaček navíc získáte nejen za předmětové olympiády, ale také zejména za jazykové certifikáty (a to i v nehumanitních oborech), což je v našem případě velice relevantní.

Nikola Eva Mádlová (6.G)

PSJG na krajských stránkách aneb Poznáte je?

18. září 2019 se konalo slavnostní setkání vítězů krajských kol předmětových soutěží a jejich organizátorů s představiteli Královéhradeckého kraje – hejtmanem PhDr. Jiřím Štěpánem, PhD., a náměstkyní hejtmana pro resort školství, kultury a sportu Mgr. Martinou Berdychovou. Na facebookových stránkách Královéhradeckého kraje můžeme na řadě snímků pochopitelně spatřit studenty (vítěze krajských kol) či pedagogy (organizátory) PSJG. Poznáte je?

Všechny snímky lze nalézt ZDE.

Mgr. Jiří Aubris

30 let od listopadového převratu

V úterý 17. září 2019 se na Pivovarském náměstí konal koncert k 30. výročí obnovení demokracie (sametové revoluce). Jeho pořadatelem byl Královéhradecký kraj s podporou společnosti C. Bechstein Europe.

Přesně v 19.30 přivítala všechny zúčastněné nedávná absolventka PSJG Ema Hubáčková, moderátorka celého slavnostního večera. Ta nejprve pozvala na pódium hejtmana Královéhradeckého kraje PhDr. Jiřího Štěpána, Ph.D., který ve svém projevu připomněl význam 17. listopadu 1989 i 1939 a potřebu předávat povědomí o těchto zlomových událostech našich dějin nové generaci.

Potom tu již bylo místo pro hudbu Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a dalších skladatelů. Jako první ovšem zazněla Tylova a Škroupova píseň Kde domov můj, výjimečně s oběma slokami.

Dlužno podotknout, že představitelé našeho kraje připravili pro významné výročí vskutku důstojný koncert. Naše absolventka tak na pódium postupně pozvala operní pěvkyně Emu Hubáčkovou a Sylvu Čmugrovou, korepetitorku opery Národního divadla Praha Jitku Nešverovou a klavírního virtuosa Vladimíra Župana.

Koncertu tentokrát ne zcela přálo počasí, ale nakonec i to se na čas umoudřilo, a i když nakonec poslední z Dvořákových Moravských dvojzpěvů podlehl náporům vichřice a deště, diváci odcházeli spokojení.

Kdo koncert v úterý nestihl, může se na něj podívat na facebookových stránkách Královéhradeckého kraje.

Mgr. Jiří Aubris

Be Sea

Ne, nechceme nikoho nabádat, aby se proměnil v moře. Název našeho příspěvku odkazuje jinam. K projektu absolventky PSJG, dnes vysokoškolské studentky a grafičky, Anny Milerové. Jeho cílem je přispět ke snížení plastové stopy a množství odpadků v oceánech. Někdo jen mluví, jiný se omlouvá, že se nedá nic dělat – a někdo prostě přiloží ruku k dílu a dělá to, co může.

Aniččin projekt propojuje ochranu přírody a umění. Začala benefičním prodejem uměleckých děl, kdy výtěžek prodeje je určen na ochranu oceánů. Dnes už má Anička kolem sebe řadu spolupracovníků, se kterými založila spolek Be Sea Ochrana oceánů. Jejich aktivity se viditelně rozrůstají, stačí se podívat na příslušné (byť ještě nedokončené) internetové stránky, nebo si přečíst příspěvky v Hradeckém deníku či Mladé frontě; všiml si jich i rozhlas (dokonce dvakrát) a televize.

Dnes již spolek nenabízí pouze umělecká díla či ekotašky a kartáčky na zuby z bambusu, ale pomáhá také tam, kde je to nejvíce potřeba. V některých oblastech musejí začít tím, že místním lidem řeknou, že topit se v odpadcích není normální, resp. že se dá žít také jinak. A začít uklízet, ale také vzdělávat, především děti. Zamoření oceánů plastovými odpady je, jak je obecně u nás známo, vskutku alarmující.

Řekl bych, že největším Aniččiným zážitkem, o němž se zmiňuje, bylo setkání s velrybím žralokem, kterého si pohladila (naštěstí asi věděl o Aniččině lásce k moři a jeho obyvatelům – obyčejným smrtelníkům vřele nedoporučuji…), a největším překvapením (pro absolventku PSJG), že se děti na Lomboku neučí ve škole anglicky. Když se začtete, zaposloucháte a zadíváte do různých příspěvků, můžete posoudit, zda jsem hádal správně.

Snímky jsou převzaty ze stránek Českého rozhlasu.

Mgr. Jiří Aubris