Místo dotyku

Ve čtvrtek 21. března 2019 od 17.00 se ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové (konferenční sál v 5. patře) koná hudebně poetický recitál Místo dotyku. Diváci se mohou těšit na verše Jindřicha Tošnera ze sbírek Místo dotyku, Bezpečná vzdálenost a Nejisté vztahy v interpretaci samotného autora a Adély Víchové a také na francouzské šansony v podání profesorky PSJG Martiny Forejtkové.

Akce navazuje na únorový hudebně poetický recitál Láskolamy, který vzbudil velký zájem publika.

Mgr. Jiří Aubris

Sdílejte příspěvek

Pomsta znovu na scéně

Úspěšný film Davida Baldy (4.A) Pomsta bude opět vysílat Česká televize. Tentokrát jej budou moci diváci zhlédnout na kanálu ČT2. Vysílán bude v sobotu 23. března 2019 v 0.40. Ačkoli vysílací čas nelze považovat za ideální, své diváky si jistě najde. A pro ty, kteří nepatří mezi tzv. sovy, se nabízí možnost přehrát si jej později.

Několik ohlasů na premiéru filmu si lze přečíst ve starším příspěvku na našem blogu. A připomeňme, že za Pomstu získal David Balda na celostátním kole Českého Videosalonu zlatou medaili za nejlepší hraný snímek a z Náchodské Prima sezóny si přivezl Prima cenu, tedy opět nejvyšší možné ocenění.

Připomenout si Pomstu lze také filmem o filmu.

Mgr. Jiří Aubris

Sdílejte příspěvek

Jarní prázdniny na Kapverdských ostrovech

Když se řeknou jarní prázdniny, vybavíme si krásné zasněžené hory, nekonečné sjezdovky, dechberoucí panorama a možná i popíjení ve ski barech. Letos jsem se ovšem rozhodla pro změnu a odletěla tisíce kilometrů daleko, do vzdálené Afriky. Abych byla přesná, tedy na Kapverdské ostrovy. Samozřejmě jsem nemohla být na všech ostrovech najednou, pobývala jsem týden na nádherném ostrově Boa Vista.

Po denním válení na pláži a pozorování bleděmodré oblohy a vysokých tropických stromů, které tancovaly do rytmu větrného proudu, jenž jemně zpříjemňoval obrovská horka, jsem usoudila, že to není ono. Teď si asi říkáte, že jsem blázen, koneckonců, co je víc než se v únoru opalovat a vůbec nic nedělat, ale řekněme, že do mě vstoupil prahnoucí duch po poznání ostrova z úplně jiného úhlu pohledu.

A právě proto jsem se vydala mimo turistickou vyhlídku do pravého světa Boa Visty.

Boa Vista je jedním z ostrovů celku Kapverdských ostrovů, ležících v Africe. Hlavním městem je Sal Rei, které je nejznámějším turistickým centrem. Vedou zde pouze čtyři silnice, vše ostatní jsou cesty, které si řidiči vytváří spontánně při jízdě, protože písek každou cestu smaže. Bylo dechberoucí vidět tolik mostů, pod kterými byly vyschlé řeky a spadlé palmy z důvodu velkých větrů. Boa má velkou sílu z pohledu života prostých občanů.

Procházela jsem se městečkem, kde domy stály bez střech, nedostavěné, zchátralé, a i přes to zde běhaly děti šťastné ze svého života. Běhal mi mráz po zádech, když jsem si uvědomila, že mají úplně jiné lidské hodnoty než my. Protože začínali z ničeho. A i přes to se usmívali od ucha k uchu.

Ptala jsem místních obyvatel, jak zde vypadají jejich životy. Ostrov má nedostatek vody, proto vodu berou z moře. Mají jednu jedinou odsolovací nádrž na celý ostrov, elektřinu si vyrábí v naftových agregátech. Nemají hromadnou dopravu, po ostrově pouze jezdí autobus, který rozváží turisty, a poté autobus, který rozváží zaměstnance hotelů do práce a z práce. Místní letiště nemá žádné navigační přístroje, pro piloty je umění vůbec přistát. Neznají žádná nákupní centra, žádné velké obchody s potravinami, které si buď pěstují, anebo kupují v malých prostých obchůdcích. Avšak vládne mezi nimi spolupráce s Číňany, proto zde ve větších městech mají Číňani markety se svými sortimenty, především oblečením, a právě oni jim nechali vybudovat jednu větrnou elektrárnu jako pozornost. Kriminalita je zde na bodu nula, protože se všichni znají. Boa Vista je ostrovem, který se stále vyvíjí a vládne zde ekonomická svoboda.

Děti chodí do místní školky, od narození se přirozeně učí mluvit kreolsky. Poté mají povinnou školní docházku, kde chodí do školy, učí se úřední jazyk portugalštinu. První tři roky píšou, počítají a čtou, dalších šest let mají rozšířenou výuku, která je velmi podobná té naší. Když vystudují a nechtějí jít pracovat do hotelu nebo do zemědělství, jdou na univerzitu, která je v Sal Rei nebo v Rabilu. Populárním sportem je fotbal, hrají ho děti i dospělí a všichni chlapci touží být slavnými fotbalisty.

Kapverdské ostrovy byly portugalskou kolonií, avšak roku 1975 se staly samostatnou republikou.

Co se týče tradic, národní hrou je uryl, což je hra obsahující dřevěnou desku s důlky na kamínky. Ty znázorňují kozy, které si hráči navzájem překupují. Národním jídlem je Cachupa, což je vařená zelenina servírovaná s rybou popřípadě hovězím, kuřecím nebo kozím masem.

Pokud se bavíme o fauně a flóře, je velmi rozšířená a zajímavá. Podle statistik spadá sedm psů na jednoho Kapverďana. Když jsem se pohybovala ve městě, opravu psi pobývali na každém rohu. Avšak většina z nich byla zablešená a v srsti měla zakousnutá klíšťata. Pokud psi onemocní, obyvatelé je léčí sami, jelikož nemají žádné veterináře, nic takového u nich neexistuje.

Velmi zajímavé je, že nejvíce v lásce mají kozy. Neznamená to, že by kozy pro ně byly posvátné, ale chovají se k nim nejlépe, jak mohou. Jsou pro ně důležité, jelikož jim dávají mléko, posléze maso, které však konzumují jen výjimečně při nedělním obědu. Navštívila jsem místnost, kterou oni nazývají muzeem, kde chlapec Troy, místní muzejní průvodce, ukazoval lebky kozích hlav se slovy, při kterých poukazoval na to, jak užitečné pro ně kozy jsou.

Flóra je zajímavá tím, že se zde hodně využívá kukuřice. Semena kukuřice ručně nadrtí a poté z nich dělají nejrůznější moučníky nebo dětské kaše. A dětem místo sladkostí dělají populární popcorn na všechny způsoby, připravený v hrnci na ohni. Také mají zavedené EkoFarmy, kde pěstují nejrůznější ovoce, jako jsou třeba sladké brambory, banány, mango, rajčata, papája, a chovají kozy. Papája je pro ně důležitá, protože nepotřebuje tolik vody, na rozdíl od banánovníku, navíc zajišťuje přísun energie a dostatečné množství vitamínů na celý den.

Zamířila jsem přes poušť k pobřeží. Musím zmínit, že jsem nic krásnějšího neviděla. Přišla jsem blíže k nádherné pláži a ztuhla jsem. Z krásného místa se v tu chvíli stalo něco nepochopitelného. Nevalná hromada odpadků byla nahromaděna při pobřeží. Určitě jsme všichni četli ty kauzy o “Plastic Ocean”, nesmyslné hashtagy #třiďteplasty a podobné věci. Můj názor byl, že z projektu se stal trend. Většina lidí rádoby třídila plasty, ale pak, když jsem je potkala, byli schopni házet všechno všude a zároveň nic nikam. Já jsem zůstala neutrální, možná jsem se i přikláněla k většinovému názoru, že jeden člověk nedokáže ovlivnit životní prostředí tak velké planety. Ale musím přiznat, že tohle mi změnilo pohled na všechno. A myslím si, že to každý musí vidět na vlastní oči, aby pochopil, jak velký problém to je. Avšak nebudu vás tady poučovat a organizovat vám život. Nemám takový vliv na lidstvo, lépe řečeno žádný. Když to vezmu z mého pohledu – pohled na krásný mys, který klesá téměř do žádné naděje, mě přiměl přemýšlet a zpytovat svědomí nad svými resty s odpadky. Myslím si, že je pravý čas s tím něco udělat. Umírají kvůli tomu nejen krásné výhledy a zvířata, ale i naděje. Ta je však známá tím, že umírá jako poslední, tak uvidíme. Chci sdělit jediné. Prosím, zamysleme se.

Ostrov Boa Vista mi věnoval mnoho informací a myšlenek. Určitě je to přesně to místo, kam se ráda budu vracet, a doporučuji se sem podívat. Ať už za Atlantickým oceánem, výborným jídlem, kulturou, nebo nadějí.

Tereza Šimurdová (3.A)

Sdílejte příspěvek

Večery pod Bílou věží

V úterý 12. března 2019 od 19.19 se v královéhradecké galerii Artičok (třída Karla IV. 493) konají další Hovory pod Bílou věží. Hostem Ilony Dvořákové bude tentokrát student PSJG David Balda (4.A). Diváci se budou moci od tohoto filmového režiséra, kameramana, scénáristy a nově i producenta dozvědět ledacos o jeho nejnovějším filmu Narušitel, ale i mnoho dalšího.

Jako jakýsi „předkrm“ k těmto hovorům lze doporučit předchozí rozhovory – např. na airZone.TV, v Show Jana Krause, na Radiožurnálu – či se podívat na Film o filmu Narušitel.

Mgr. Jiří Aubris

Sdílejte příspěvek

David Balda rozhlasový

Asi jen málokdo nezaznamenal ohlas, který vyvolal nový film Davida Baldy (4.A) Narušitel, o jehož premiéře jsme informovali v lednu. Stranou nezůstal ani Český rozhlas. Pokud někomu unikl některý z příspěvků, podáváme tu alespoň krátký přehled nejdůležitějších pořadů věnovaných Davidu Baldovi a jeho Narušiteli:

1. Zindulka, Dvořák, Kostka. Do kin přichází Narušitel, filmový debut 18letého režiséra s hereckými esy – k poslechu a přečtení ZDE.

2. O lásce k létání a křehkosti lidské svobody je Narušitel, nový film talentovaného Davida Baldy – rozhovor s Davidem Baldou a hercem Pavlem Neškudlou – ZDE.

3. Chtěl jsem diváka posadit do kokpitu letadla, říká 18letý režisér David Balda. Do kin vstupuje jeho Narušitel – hostem Lucie Výborné na Radiožurnálu je David Balda – ZDE.

4. Režisér David Balda a herec Petr Kult si s Pavlou Kindernayovou povídali o novém, připravovaném filmu s názvem Narušitel – rozhovor s Davidem Baldou a Petrem Kultem (červenec 2017 – před natáčením filmu) – ZDE.

Fotografie pocházejí z pražského kina Lucerna, v němž se 22. ledna 2019 uskutečnila premiéra Narušitele.

Mgr. Jiří Aubris

Sdílejte příspěvek