Studentky PSJG Michaela Roubalová (5.F), Alžběta Medková (3.F), Anna Klimentová (1.G), Veronika Neckařová (1.G) a Kateřina Vukmirovičová (1.G) se s Královéhradeckým dětským sborem Jitro (umělecký vedoucí a sbormistr prof. PhDr. Jiří Skopal, CSc., klavírní doprovod Michal Chrobák) koncem června vypravily skoro na dva týdny na mezinárodní hudební festival (Australian International Music Festival) do australského Sydney, kde se představily přední pěvecké sbory z celého světa.
V Sydney Jitro postupně vystoupilo v Angel Place City Recital Hall, Sydney Opera House a Sydney Town Hall (soutěžní vystoupení). Následně bylo vybráno i pro závěrečný galakoncert v St. James Church a galavečer (jako jediný, tedy vítězný sbor!) s vyhlášením výsledků v Sydney Town Hall. Ač se to zdá téměr neuvěřitelné, opravdu si ze Sydney (při své první účasti) přivezl královéhradecký sbor zlato za vítězství na tomto prestižním festivalu!
Podrobnou reprotáž (samozřejmě nejen o zpívání) si lze přečíst na stránkách Jitra či časopisu Harmonie (který o australském turné Jitra informoval také již před odletem), níže je přiložen i článek z Mladé fronty, krátce o velkém úspěchu Jitra informoval také Hradecký deník, prohlédnout si lze další fotografie (zde uvedené jsou převzaty z obou výše uvedených zdrojů). Jako závdavek zde přejímáme dvě ukázky. Ta první zachycuje soutěžní vystoupení Jitra:
Sbory vystupující před námi byly na výborné úrovni. Teď jsme na řadě my. Už zní Ascendit Deus. Všechno běží, jak má. V Jiráskově Te laudamus taky všechno vyšlo. Třetí skladbou je Hoj, hura, hoj a sólisti jsou … perfektní. A na závěr Gorale. Publikum jen zírá na hru tónů, fyzické potyčky, přesnost intonace a bezchybnou rytmiku. Poslední výskot, dupnutí a je konec. A auditorium vstává a tleská a tleská a tleská, volá a doslava jásá. Dokonce i potom, co jsme odešli. Ti, kteří nás vidí na chodbě a v zákulisí, spontánně tleskají i dlouho po našem vystoupení a volají „brávo!“. Dokázali jsme to! Zúročili jsme vše, co jsme do přípravy vložili, zkušenosti i profesionální přístup před vystoupením. Ještě zůstaváme v hledišti do konce programu, abychom podpořili ostatní, a potom už spěcháme k hotelu, rychle se převléct do civilu a honem na večeři. Ne proto, že by restaurace už brzo zavíraly, prostě už máme hlad, vždyť je deset hodin.
Ještě jsme v euforii. Myslíme na ostatní, kteří s námi nemohli jet, na učitele, paní ředitelku, ostatní zpěváky, rodiče a další lidi kolem sboru. I díky Vám jsme dnes mohli předvést, co to znamená, když se řekne Jitro.
Ta druhá se týká vyhlášení výsledků:
Abychom to neprotahovali, protože všichni asi čekáte na výsledky soutěže a my musíme balit – MÁME ZLATO! Získali jsme nejvíce bodů ze všech soutěžících. Proto jsme také byli vybráni, abychom jako jediný sbor účinkovali v rámci Galavečeru. Po vyhlášení výsledků vypukla velká párty pro všechny zúčastněné, kde jsme oslavovali a poněkud se zdrželi.
Těžko říci, zda si dívky plně uvědomují, jak velkého úspěchu v Sydney dosáhly. Obvykle se mluví o životním úspěchu, protože takový se zpravidla už neopakuje. Ovšem pro Jitro a prof. J. Skopala takové zásady nejspíš neplatí…
Mgr. Jiří Aubris
