Existuje už pořádná hromada her, ať už stolních nebo počítačových. Rozdělit je zpravidla můžeme na čtyři základní skupiny – na ty, které nikdy neměly vyjít, ale nějakým omylem se dostaly na trh, na takové, které ani nenadchnou, ani neotráví, dále na ty, ze kterých máme dobrý pocit a se kterými strávíme nejeden večer, a pak na které se nezapomíná a které se stanou kultovní záležitostí. Co se Minecraftu týče, alespoň u mě se řadí mezi hry když ne do poslední, tak zcela jistě do předposlední skupiny.
Jak jsem se ke hře dostal?
O hře jsem se dozvěděl od jednoho nejmenovaného spolužáka a kamaráda, za což mu mimochodem patří nejeden veliký dík. Podle toho, co jsme o hře zaslechl ještě před vlastním vyzkoušením, jsem se domníval, že mi vydrží pouze na pár dní, jestli vůbec. Nakonec mě ale hra chytla a zaměstnává mě už pěkných pár hodin.
O čem to tedy vlastně je?
Nechtějte po mně vysvětlení pointy, neboť je to prakticky nemožný úkol. Jednoduše řečeno, hra vás nenutí k plnění různých úkolů nebo podobných záležitostí, takže pouze běháte po virtuálním světě a stavíte cokoliv vás napadne – tedy za předpokladu, že máte natěžený nebo vyrobený materiál. A tím jsem vlastně řekl vše podstatné. Rád bych ale ještě dodal, že Minecraft je neskutečně chytlavou hrou, byť na to třeba nevypadá. Každopádně stojí za to si celou hru vyzkoušet a projít se hranatým světem.
Krychle sem a krychle tam
Věřte tomu, nebo ne, ale celý svět Minecraftu je postaven z krychlí, takže nečekejte skvost, plný hezky vypadajících, ale jinak naprosto zbytečných efektů. Dřív nebo později si prostě zvyknete a zjistíte, že ty všude přítomné krychličky mají své kouzlo a bez nich by to prostě nebylo ono. Další výhodou grafické stránky je pak HW nenáročnost, takže hru rozjedete v podstatě všude a na čemkoliv.
Mimo vás se po světě prohání spousta oveček, prasátek, kraviček a slepiček. V momentálně nejnovější verzi 1.4 se objevili i vlci, které si můžete ochočit a udělat si z nich další virtuální kamarády. Vše ale není veselé jako Krtečkova dobrodružství a v noci vám společnost budou dělat i zombíci, kostlivci a pavouci, jakožto zástupci zla, kteří na vás budou podnikat útoky a ubírat vám životy. Zbytečně se ale nemusíte bát, protože světlo těmhle potvorám nedělá dobře, s výjimkou pavouků, shoří. Sem tam můžete narazit i na creepera, což je v podstatě „sebevražedný atentátník“, který jednoduše vybouchne, když jste v jeho blízkosti, případně když do něj začnete bušit. Tak to raději nedělejte.
Osobně, abych pravdu řekl, multiplayerové hry moc nevyhledávám a radši hraju sám za sebe. V případě Minecraftu jsem však udělal výjimku a využívám možnosti internetu ke hře více hráčů. Při singleplayeru, který hra také nabízí, se totiž cítíte, až na to zvířectvo, poněkud osaměle. Navíc během multiplayerového hraní se můžete nechat inspirovat ostatními ke stavbě větších a monstróznějších objektů, nebo můžete při stavbě spolupracovat, čímž se výrazně zkrátí doba.
Na závěr by se hodilo dodat, že hra se dále vyvíjí a v připravované verzi 1.5 by měl být i déšť a sníh (mimo jiných změn). Základ hry se ale samozřejmě měnit nebude.
Hra si zaslouží velikou pochvalu za skvělý herní zážitek, který během hraní máte a také za jednoduché ovládání, ke kterému potřebujete pouze několik tlačítek a myš. Také možnost postavit nebo vyrobit v podstatě cokoliv si umanete, je přinejmenším jedinečná a jen tak se nevidí. Grafika, jak už bylo řečeno, zpočátku nenadchne, ale upřímně, si nedokážu představit, že by ten krásný hranatý svět měl vypadat jinak. Je to prostě jedna z mála krásných her, o to víc výjimečná, že pochází z nepříliš známého studia Mojang. Jestli chcete „zabít“ čas nebo prostě hledáte hru na dlouhou dobu, která si nehraje na něco, čím není, Minecraft je pro vás ideální volbou. Já osobně dávám plný počet pomyslných bodů.
