Dne 16. května se uskutečnilo celostátní kolo zeměpisné olympiády, jehož jsem měl poprvé tu čest a možnost se zúčastnit. Stalo se tak po celkově třech ročnících, kdy jsem se probojoval do okresního kola a po jednom ročníku v krajském kole. Stejně jako v několika předchozích ročnících se i ten letošní konal v metropoli západních Čech a zároveň čtvrtém největším městem naší republiky, totiž v Plzni.
Struktura celostátního kola zeměpisné olympiády se nijak nelišila od svých nižších kol. Tvořila ji nejprve práce bez atlasu, kde soutěžící měli prokázat své pestré znalosti téměř ve všech oborech, které tento krásný předmět (alespoň pro mě :-)) nabízí. (O to je pak ale samozřejmě obtížnější umístit se na předních pozicích.) Následovala část, kde studenti řešili úkoly s pomocí atlasů světa a atlasů jednotlivých kontinentů. (Dobrá znalost atlasu, jejímž důsledkem je rychlá orientace, je užitečná, protože šetří čas a velmi usnadní řešení zadaných úkolů). Praktická část následovala jako poslední. Pro kategorii D, ve které jsem soutěžil, byla její náplní v celostátním kole práce se systémem GPS přímo v terénu, konkrétně v centru Plzně.
Kategorie zůstaly stejné, tedy A, B, C a D. Časové limity pro splnění úkolů se také nezměnily. Soutěžící v kategorii D řešili v části bez atlasu polovinu otázek v anglickém jazyce. V druhé části, kde bylo povoleno pracovat s atlasem, byla zadána jedna otázka v anglickém jazyce. První část, tedy bez atlasu, byla dotována nejvíce body. V každé kategorii bylo 14 soutěžících, tedy vítězové jednotlivých krajských kol. Ti, kteří se umístili na 1. – 4. místě v kategorii D, se kvalifikovali na mezinárodní zeměpisnou soutěž, která se bude konat na konci srpna ve Frankfurtu nad Mohanem (Německo).
Organizátorskou štafetu zeměpisné olympiády v příštím roce převezme Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.