Ke konci listopadu se v Divadle Jesličky konalo divadelní představení, které přilákalo také docela početnou skupinu z řad studentů a pedagogů našeho gymnázia. Nebylo divu. Konala se první repríza mírně hororové detektivky, v níž hrála prim studentka PSJG Veronika Vítková (2.F). Ta se spolu s Ondřejem Vlachým podílela na scénáři a zároveň společně obsadili také hlavní role – detektiva Harryho Holla a Valentiny Gjertsen. Navíc se režie chopila absolventka PSJG (dnes již pedagožka ZUŠ Střezina) Tereza Vodochodská.
Určitou výhodu měli oproti ostatním divákům členové našeho klubu mladých literátů, kteří znali scénář hry předem a mohli si v praxi porovnat, zda jejich hodnocení scénáře odpovídalo realitě, resp. jak lze režijně takový scénář uchopit. Na každý pád se potvrdilo, že mladičké (Veronice bylo v době psaní scénáře 13 let a Ondřejovi jen o nemnoho více) scénáristické dvojce se povedlo téměř nemožné – přepsat a zdramatizovat téměř šestisetstránkový román (Jo Nesbø – Žízeň) do podoby funkčního divadelního scénáře pro zhruba čtyřicetiminutové představení. Hra měla správné tempo i napětí, divák byl nucen být ve střehu, aby mu všechny scény zapadly dohromady, ale neztrácel přitom přehled o vývoji děsivé detektivní kauzy, aniž by ovšem odhalil pachatele (vlastně pachatelku) předčasně. Silně působivá byla záverečná peripetie, kdy se „vyřešený“ případ najednou dějově posouvá zcela jinam a vydává i hlubší poselství.
Velmi působivé jsou také herecké výkony. Hře samozřejmě dominuje představitel hlavní role – drsného detektiva Harryho Hola. Jemu však ještě dovedněji sekunduje v postavě temné Valentiny Gjertsen právě Veronika Vítková. Na jedné straně se jí skutečně mistrně daří vytvářet protiváhu norskému Sherlockovi, ale zároveň zůstávat poněkud v pozadí, aby umožnila vyznění závěrečného dějového zvratu.
Publikum odměnilo všechny účinkující dlouhotrvajícím potleskem, tak lze doufat, že se inscenace dočká i další reprízy. A pokud ne (u školních inscenací to bývá nejisté – vždyť během čtyř měsíců mezi premiérou a reprízou musely být přeobsazeny dvě role), můžeme těm, kteří hru neviděli, nabídnout aspoň několik fotografií z generální zkoušky i vlastního představení.
Mgr. Jiří Aubris
