Fed Cup v režii Kateřiny Siniakové

Nedávná absolventka PSJG Kateřina Siniaková (světová jednička ve čtyřhře) dosáhla vynikajícího úspěchu také v české tenisové reprezentaci. Nejenže je v 22 letech členkou nejlepšího reprezentačního týmu světa, ale ve finále Fed Cupu získala pro českou reprezentaci dva body ve dvou utkáních. A obou vítězství (možná nečekaně) dosáhla ve dvouhře. V sobotu nejprve zvítězila nad Alison Riskeovou 6:3 a 7:6 a v neděli přidala rozhodující třísetovou výhru 7:5, 5:7 a 7:5 v náročném zápase se Sofií Keninovou. Na čtyřhru tedy již ani nedošlo.

Snímky jsou převzaty ze serveru Sport.cz.

Mgr. Jiří Aubris

Sdílejte příspěvek

Koncert plný chaosu

Bylo chladné odpoledne 24. října a já stála před zamčenými dveřmi Filharmonie Hradce Králové. Fakt, že jsem měla už dávno sedět vevnitř v teple a rozehrávat své zmrzlé prsty, mi na náladě nepřidal. Bezradně jsem tam ještě chvíli postávala, než mi na pomoc přišel kamarád a spoluhráč z kvarteta. „Kudy to jdeme?“ zněla moje první otázka, když mě vedl únikovým východem. „Nemáme svoji třídu, prostě jsme nějakou zabrali, pravděpodobně nelegálně. Pořádně se ani nevejdeme dovnitř, nikdo neví, kdy jde kdo zkoušet, není tam snad jedinej učitel a tímhle vchodem bychom jít neměli,“ rychle mě obeznámil s krutou situací.

Po příchodu do třídy, která měla nanejvýš dvakrát dva metry, jsme se snažili aklimatizovat a uklidnit, jak jen to šlo. Svou místnost jsme si označili papírkem Kytarové kvarteto ZUŠ Střezina a dokonce našli rozpis zvukových zkoušek. Samozřejmě dávno před námi i po nás zkoušeli i ostatní účinkující. Po zkoušce se každý rozprchl domů převléct do společenského a začít se nervovat z následujících pár hodin.

Koncert se konal ku příležitosti oslav hned dvou výročí. První a zároveň hlavní bylo samozřejmě sto let republiky a druhé šedesát pět let „zušek“. Vystupovali zde vybraní solisté a hudební tělesa ze ZUŠ Střezina a ZUŠ Habrmanova. Bylo zde zastoupeno opravdu všechno z hudebního oboru od dechových a smyčcových nástrojů až například po bubny.

Když jsem se vrátila zpět, do naší původně zabrané třídy, čekalo mě lehce nepříjemné překvapení v podobě akordeonového kvarteta ve vedlejších dveřích. Nechápejte mě špatně, proti akordeonům nic nemám. S výjimkou toho, že je lepší při hraní na kytaru slyšet svůj nástroj. Ne zvuk harmoniky z vedlejší místnosti. Atmosféra houstla i přes úsilí udržet dobrou náladu, které jsme společně jako kvarteto vyvíjeli. Jako šestnácté z dvaceti čísel jsme počítali s hraním nanejvýš hodinu po začátku koncertu. Ostatně, tak to bylo naplánované. Když ve zmíněných sedm hodin přišel náš pan učitel s tím, že hraje páté číslo, nebyla to příjemná zpráva. Ještě méně příjemný byl vzduch ve vydýchané miniaturní třídě a fakt, že opět nikdo nevěděl, co má dělat. Až o hodinu později přišla naše chvíle.

Z reakcí jsme při vstupu na podium prý působili sebevědomě. Můžu vám říct, že v tu chvíli před publikem stáli čtyři trémou spalovaní kytaristé, kteří nechtěli nic jiného než to mít konečně za sebou. Ruce se mi klepaly tak, že jsem stěží udržela kytaru a pomalu nedokázala odpočítat tempo. Když jsme převedli podle nás snad nejhorší výkon, co jsme mohli, po úkloně jsme se rychle chtěli ztratit do zákulisí. Překvapením však bylo, že obecenstvo stále tleskalo a my byli nuceni se vrátit a uklonit znovu.

Nakonec byl koncert dlouhý skoro tři hodiny, v sále bylo horko, publikum muselo být úplně vyčerpané a od ostatních účinkujících jsem slyšela jen to, jak se jim jejich výstup nepovedl. Všichni ale opouštěli filharmonii s širokým úsměvem na tváři.

Markéta Mourková (2.F)

Jen snad dodejme, že s úsměvem ve tváři a spokojeností v duši odcházeli především diváci, kteří nikterak nebyli stresováni složitými přípravami, ale zato nadšeni vynikajícími výkony interpretů…

Fotogalerii z koncertu lze nalézt na stránkách ZUŠ Střezina, odkud jsme také převzali druhý (kvalitnější) snímek.

Sdílejte příspěvek

Výlet v Libici nad Cidlinou

Na libický divadelní podzim, každoročně konaný v Libici nad Cidlinou, letos v sobotu 3. listopadu vyrazila malá skupinka i z našeho gymnasia. Cesta vlakem tam i zpět zabrala relativně dlouhou dobu, avšak i hovor může být výjimečná činnost.

V Libici proběhla velmi spěšná návštěva památníku Slavníkovců a pak na samotném místě konání události jsme byli již jen vřele uvítáni pořadateli, přičemž v šest hodin začínala první část představení – 45 minut poesie.

V sále se zhaslo, pouze svíčky u stolů i na pódiu poblikávaly a my jsme měli tu možnost vidět přicházet pana Jaroslava Brendla. Tento odborník v oblasti přednesu bez nejmenších potíží zvládl celou první část udržet pozornost diváků, přičemž nás taky tak vtáhl do hlubokého prožitku jím recitovaných básní, že svým pestrým výstupem i hudebním doprovodem známé pana Brendla dokonale zahájil první třetinu večera. Viktor Dyk, Jaroslav Seifert, Rudyard Kippling či Karel Hynek Mácha, to jsou jména básníků, jejichž texty zazněly ten večer a připomínaly dobu minulou a dnešní, mravy i zvyky, ale často též lásku.

Ve druhé části nás čekalo vystoupení improvizační skupiny Progresky. Pětice mladých lidí zapojila obecenstvo a pomocí jeho nápadů předváděla nejrůznější vystoupení a kousky, jak sami tvrdí, z patra. Zajímavý obrat po panu Brendlovi.

V poslední třetině na nás čekala pro mě novinka – Slam poetry. Tento novodobý styl zábavy je založený na fantasii především mladých lidí, kdy si v klidu sepíší rýmované texty na libovolně zvolený námět. Námětem zřejmě často bývá parodie, politická či historická narážka či zkrátka prostý vtip, pokud jsem to pochopil správně. Oproti původnímu záměru jednoho přednášejícího byli dva jiní mladí kluci, kteří se u mikrofonu střídali a předháněli v hlasitosti potlesku okolních diváků. Pro nás z Hradce však již trochu náročnější závěr.

Domů jsme se ve zdraví vrátili až pozdě před půlnocí, ale já osobně jsem spal jako neviňátko a se samými pěknými sny. Doufám, že ostatní to viděli stejně.

Vojtěch Andrys (4.F)

Fotografie z výpravy na Večer plný překvapení pořídila v obtížných světelných podmínkách Michaela Roubalová (6.F).

Sdílejte příspěvek

Slavnostní koncert ke 100. výročí vzniku Československa

Výročí 100 let od vzniku Československé republiky (1918 – 1992) si nepřipomíná jen Filharmonie Hradec Králové (slavnostní koncert v Aldisu 27. října 2018, konaný pod záštitou bývalého primátora MUDr. Zdeňka Finka), ale také královéhradecký Smíšený pěvecký sbor Smetana. Koncert se koná ve velkém sále Adalbertina ve čtvrtek 8. listopadu 2018 od 19.00. Na programu jsou díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a úpravy lidových písní.

Sbor řídí Jan Jiráček, který se představí také jako solista (baryton). Dlouholetou členkou sboru je profesorka PSJG Mgr. Jana Pražáková.

Koncerty pěveckého sboru Smetana bývají velmi příjemným hudebním zážitkem a u publika mají velký úspěch. O oblibě a umělecké kvalitě sboru svědčí např. i připravovaný koncert v jednacím sále Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Mgr. Jiří Aubris

Sdílejte příspěvek

Podzimní koncert Jitra

Ve středu 7. listopadu 2018 se od 18.00 v sále Filharmonie Hradec Králové koná pravidelný podzimní koncert všech oddělení Královéhradeckého smíšeného sboru Jitro. Vedle vlastního Jitra tedy vystoupí také Jitříčko, Vlčí máky, Skřivánek (A a B) a Světlušky. Po australském turné bude mít příležitost poslechnout si tento světoznámý sbor opět také domácí publikum.

Ze studentů PSJG se v Jitru hradeckým posluchačům představí Michaela Roubalová (6.F), Alžběta Medková (2.A), Tomáš Žitný (3.G), Anna Klimentová (2.G), Veronika Neckařová (2.G), Kateřina Vukmirovičová (2.G) a třeba i někdo další.

Mgr. Jiří Aubris

Sdílejte příspěvek