Úspěšný film absolventa našeho gymnázia Davida Baldy Narušitel se dostává znovu do televize. Tentokrát jej bude vysílat televize Prima. Nejprve v neděli 15. listopadu 2020 od 21.30 na hlavním kanálu a po půlnoci (tedy již 16. 11.) od 0.25 na Prima Max.
Řada záběrů byla natáčena i přímo v Hradci Králové a ve filmu naleznete i některé známé tváře z PSJG. Nenechte si ujít zajímavou podívanou!
Mgr. Jiří Aubris
Unikátní příležitost k získání informací ohledně studia na jediné univerzitě v Česku, která vlastní polární stanici na Antarktidě, proběhne již tuto sobotu 7. listopadu! V rámci virtuálního dne otevřených dveří budou mít uchazeči možnost online prohlídky své vysněné fakulty s možností diskuse se současnými studenty.
Každá z 10 fakult si připravila program na míru nejen ohledně studia, ale zároveň o životě ve městě s největším počtem elektronových mikroskopů na počet obyvatel v Evropě – Brně. Tento program se opakuje ve 3 časových blocích, zájemci o studium si tedy budou moci prohlédnout hned 3 fakulty za 1 den.
Co ale dělat, pakliže máte zájem o 4? Ani v tomto případě nebudete ochuzeni! Masarykova univerzita plánuje během listopadu zprostředkovat chatbota MUNIbot na platformě Messenger, který poskytne řadu užitečných informací, přiblíží studium a ukáže uchazečům, s čím se budou moci setkat u přijímacích zkoušek.
Prostory jsou ale limitované, a rezervace je tudíž nutná, a to do 6. listopadu na jejich webových stránkách.
A proč zrovna MUNI?
Masarykova univerzita je jednou z nejvýznamnějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících vzdělávacích a výzkumných institucí v České republice a střední Evropě. Vědci zde zkoumají běžné i výjimečné jevy, často ve spolupráci s prestižními zahraničními univerzitami. Máte tudíž možnost se zapojit do špičkových výzkumů, k tomu si nastavit studium podle sebe a studovat v moderních knihovnách a laboratořích ve městě, které patří studentům.
Body u přijímaček navíc získáte nejen za předmětové olympiády, ale také zejména za jazykové certifikáty (a to i v nehumanitních oborech), což je v našem případě velice relevantní.
Nikola Eva Mádlová (6.G)
K rozhovoru jsme si pozvali studenta PSJG Tibora Malinského (6.G), nedávno oceněného v literární soutěži Alexandry Berkové. Známější jsou ovšem jeho úspěchy v oblasti přírodních věd. Opakovaně se stal vítězem krajského kola Středoškolské odborné činnosti (SOČ), v roce 2019 v oblasti chemie (práce Syntéza azaftalocyaninů a studium jejich supramolekulárních interakcí), letos v oboru ochrana a tvorba životného prostředí (práce Studium reakčních procesů v rámci sanační metody in situ chemické oxidace). Výborných výsledků dosáhl i v celostátních kolech SOČ – v letech 2019 – 2020 5. a 6. místo! V roce 2019 se stal také laureátem celostátního projektu České hlavičky (1. místo v kategorii GENUS, tj. v oblasti přírodních věd – chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie ad.), ocenění přebíral v přímém přenosu České televize.
Většina z vás zná jako přírodovědce, avšak věnujete se i umění.
K umění, řekl bych, mám vztah již odmalička. Začalo to zhruba ve čtvrté třídě, když jsem začal hrát na kytaru. Nejdříve jsem hrával na klasickou akustickou kytaru, to mě ovšem příliš nebavilo, a po poznání rock’n’rollu jsem začal hrát na elektrickou kytaru. Za sebou mám již pár kapel a několik koncertů a v současné době se věnuji nahrávání.
Zkoušel jste hrát i na nějaké další hudební nástroje?
Ano, v sedmé třídě jsem se snažil přibrat i klavír, ale má učitelka přestala vyučovat a já jsem v tom už nepokračoval. Později jsem projevil snahu i zpívat, ale po roční stáži v USA jsem se ke zpěvu již nevrátil. Tam jsem ale hrál na kontrabas ve školním orchestru.
A co literatura? Jak jste se dostal k ní?
Domnívám se, že to byl takový přirozený vývoj. Ve škole jsme psali slohy a já si po škole četl. Později jsem zatoužil také něco napsat, o čem by se později vyučovalo ve školách (smích).
Pokud vím, vydal jste již jednu básnickou sbírku.
Ano, v říjnu to bude rok od jejího vydání. Sbírka nese název Katastrofie aneb Čtvrt melounu je více než půl jablka, ale do školních osnov se ještě nedostala. Obsahuje 31 básní, z nichž většina jsou epické příběhy, nicméně k naleznutí jsou i lyrické sonety, villonské balady či nějaké mé vlastní útvary. Domnívám se, že každý čtenář si v ní najde něco svého.
A jak jste se dostal k próze? Cenu v literární soutěži Alexandry Berkové jste dostal přeci za prózu, ne poezii.
Původně jsem se vlastně věnoval vždycky próze, až v poslední době jsem se přiklonil i k poezii. Do zmíněné soutěže jsem zaslal povídku žánru, který bych označil jako experimentální prózu. Povídka se jmenuje Návštěva Kurypánů. V textu jsem experimentoval s figurou, kterou jsem doposud ještě nikde neviděl. V podstatě jde o mylné přirovnání, kdy slova zní stejně, avšak významem se liší, např. vláčný jako vláček, sladký jako sládek nebo levný jako levandule. Čtenář tak přesně neví, jaký předmět skutečně je, a jeho skutečnou podobu musí vyvodit na základě okolností.
Porotě se váš experiment, jak vidno, líbil, když jste získal čestné uznání. Může si vaši povídku přečíst i běžný čtenář, ne jen porotce?
Povídku jsem zatím nikde oficiálně nezveřejňoval, jestli ji zveřejňovali pořadatelé soutěže, to nevím. Kdyby si ji někdo chtěl přečíst, může se na mě obrátit, odmítnutí nehrozí.
Čtenářům to mohu jen doporučit, protože váš experiment je skutečně experimentální. Pracujete i na dalších prózách?
Psaní není činnost jako třeba bruslení. Není to tak, že by člověk šel na rybník, začne bruslit, a pak skončí. Psaní je činnost, kterou člověk dělá neustále. Konstantně přemýšlím o nových nápadech, příbězích, způsobu vyjádření se, či o jiných experimentech, které se s jazykem, literaturou obecně, dají provést. V současné době se sice věnuji více hudbě na úkor literatury, nicméně o psaní a nápadech přemýšlím neustále.
Pokud vím, tak se v současné době chystáte přihlasit do jedné zvláštní literární soutěže, které se říká písmená maturitní práce. Tak se na ni budu těšit a budu vám také držet palce, aby dopadla stejně dobře jako vaše úspěšná povídka.
Mgr. Jiří Aubris
Poznámky k fotogalerii:
Na prvním snímku je Tibor Malinský se svou básnickou prvotinou, na druhém přebírá ocenění na setkání představitelů Královéhradeckého kraje s vítězi krajských kol oborovýh soutěží, na třetím přebírá ocenění pro tři nejúspěšnější studenty PSJG a na čtvrtém cenu za 1. místo v celostátním projektu České hlavičky.
Režisér divadla DRAK, jež se řadí mezi nejlepší světové loutkářské soubory, a zároveň také Dramatického klubu PSJG Jakub Vašíček získal další významné ocenění. Na Mezinárodním festivalu divadla pro děti Banja Luka 2020 v Bosně a Hercegovině byl oceněn za nejlepší režii. Šlo o maňáskovou grotesku Šípková Růženka, která je jedním z dokladů toho, že DRAK nemá jen slavnou minulost, ale také současnost. Doufejme, že nejen Šípková Růženka bude co nejdříve opět přinášet radost také hradeckým divákům, a to nejen dětem.
Členové našeho Dramatického klubu, který působí právě ve spolupráci s divadlem DRAK, mají opravdu ideální umělecké vedení. Lze jen doufat, že co nejdříve klub plně obnoví svou činnost, tj. že po skončení nouzového stavu bude moci opět využívat naprosto výjimečného uměleckého zázemí. Není to ostatně dávno, co právě Dramatický klub PSJG získal ocenění Talent královéhradecké kultury.
Mgr. Jiří Aubris
Ve čtvrtek 24. 9. 2020 se konal kytarový koncert v evangelickém kostele v Třebechovicích pod Orebem. Pro některé připomínám, že je Samuel absolventem PSJG a momentálně studuje na pardubické konzervatoři klasickou kytaru.
Zazněly skladby od renesance až po současnost – skladatelů Dowlanda, Weise, Mertze, Albenize, Piazolly a Villoldy.
Určitě stojí za to vidět Samuela, jak je s nástrojem doslova ,,srostlý“. Jeho hudba je plná něhy, citu a argentinské temperamentní melodie a rytmy vás zvednou zaručeně ze židle. Samotný zážitek byl pro mě jak pastvou pro uši, tak pohlazením na duši. Těším se na další recitál.
Mgr. Martina Forejtková
Ilustrační fotografie pochází z předávání cen v soutěži Basic Lingua – Samuel Weinfurter zde hraje pro vítěze této soutěže.
