Helsinki 2011
European Youth Parliament, 10 Year Jubilee Session
10-14 February 2011
Šlo to rychle. V lednu jsem se dozvěděla, že jsme dostali, jako gymnázium, pozvání na Evropský Parlament mládeže do Finska (EYP Helsinki). Neměli jsme tým, neměli jsme témata, neměli jsme peníze na cestu, neměli jsme nic a nikdo nic nevěděl. Říkala jsem si, že Finsko je velmi lákavá nabídka, ale popravdě řečeno, moc jsem nevěřila, že se nám nakonec podaří dostat se mezi „elitu“ složenou z mladých lidí. Sháněla jsem letenky a sháněla jsem je opravdu dlouho. Do Finska nikdo z Prahy nelétá, a když už, tak letenky jsou v řádu desetitisíců. Ale náhoda zase ukázala svou sílu a letenky jsem sehnala! Ale co dál? Stále jsme neměli tým. Byly jsme 2 a potřebovali jsme další 3 lidi. To byl problém, čtvrťáci mají maturitní ples, tak nepojedou. A nikomu se moc nechtělo. Ptala jsem se náhodně lidí, kteří mi byli doporučeni profesory angličtiny. A sehnala jsem! Super. Teď už jenom doladit detaily a může se jet. Kontaktovali jsme Finsko, že přijedeme. Byli rádi, nečekali, že když to víme jen tři (!!!) týdny, že pojedeme. Poslali nám naše rozdělení do komisí. A přípravy začaly a nervozita rostla…
Přiletěli jsme do Finska, svítilo sluníčko, z letištní haly se zdálo býti mnoho stupňů nad nulou. Nejen, že bylo -16, ale ještě foukal vítr. Neříkali, náhodou, že má být +2? Koukala jsem na počasí a jako obvykle- předpovědi lžou!
Unaveni 12 hodinovou cestou a ošlehaní nezvykle studenou zimou ve Finsku jsme se účastnili slavnostního zahájení. Ani nás nenechali se převléknout, převlékali jsem se v jedné obrovské šatně. Slavnostní zahájení mělo být až do 10, ale myslím, že 99% studentů odjelo do hotelu už v 8 hodin.
Druhý den začal tak jak první skončil- chaoticky. Sešli jsme se (200 mladých anglicky- mluvících lidí) před hotelem, kde si nás rozebrali naši „čeří“ (chair- nejzkušenější z komise, něco jako malý pořadatel, usměrňuje debatu a uklidňuje konflikty mezi delegáty- pozn.) a šli jsme asi 20 minut tou hroznou, dvacetistupňovou finskou, třeskutou zimou, po kotníky ve sněhu do přístavu, abychom se vydali na největrnější ostrov na světě- Suomenlinna. Celý den jsme hráli hry a měli Teambuilding. Večer jsme odjeli zpátky do hotelu, abychom zničeni lehli na postele a jen se bavili s našimi kamarády o našich zemích, kultuře a zvycích.
Třetí den jsme vycházeli až v 10 hodin, přeci jen byl předešlý den velice vyčerpávající. Opět tou zimou a sněhem jsme šli, tentokrát ale jen 2 bloky budov do naší zasedací International European Schooling Helsinki- školy pro děti cizích delegátů. Od 9 hodin až do 8 večer jsme seděli v místnosti a řešili problémy našich komisí. Samozřejmě v angličtině. Debata se občas zvrhla v nekontrolovatelnou hádku, která vyústila další „coffee break“ abychom se nad šálkem kávy uklidnili. Večer jsme vysíleni „zapadli“ do hotelu, abychom se po večeři zase sešli v jednom z pokojů členů naší komise, abychom do 2 do rána debatovali o problémech světa.
Čtvrtý den byl krizový. Utlumení delegáti, utlumení „čeří“, utlumená diskuze. Nikdo neměl, po probdělé noci, moc energie na nějaké hádky a velkou diskuzi. Už jsme jen dolaďovali naše Final Resolutions (výsledky naší práce) a připravovali se na zítřejší General Assembly (Velký parlament, kde všichni prezentují výsledky). Večer jsme měli závěrečný večírek, kde jsme vyhlašovali miss EYP a po návrat na hotel (kolem půlnoci) jsme se, značně poničení, vrátili na hotel. Nutno dodat, že na párty nebyl alkohol, poničení jsme byli fyzickou a hlavně psychickou námahou. NA hotelu jsme opět řešili naše témata a připravovali jsme naše řeči Defend speech, Attack speech and Sum up the debate (Obraná řeč, útok na jinou komisi a shrnutí debaty vzhledem k tématu naší komise). Šli jsme spát kolem 4 hodiny ranní.
Poslední, pátý den, jsme se probudili po slabých 3 hodinách spánku s vědomím, že vše, celý náš pobyt směřoval k tomuhle dni- k General Assembly. GA je vlastně takové „skutečné“ zasedání parlamentu. Sedíte na židlích podle kominí, máte v ruce platcard (tabulka velikosti A4 se jménem vaší komise, např. DEVE, ITRE, AFET,…), kterou zvedáte, když chcete dostat slovo. Když máte Attack speech, Defend speech nebo Sum up, stojíte u řečnického pultíku před celým parlamentem a mluvíte 3 minuty. Každé 3 hodiny je coffee nebo lunch break. V otevřené debatě, která trvá 20 minut, může mluvit každý, ale opět až po tom, co dostanete slovo. Je to jako opravdový parlament. Hádáte se, diskutujete, schvalujete řešení. Někdo projde, někdo ne. Záleží na síle argumentů. Končili jsme asi v 7 večer.
Šestý den jsme již v 6:45 odlétali z Helsinek do Mnichova, těšili jsme se na „teplo“ v Čechách.
Abych to shrnula, celých 5 dní bylo velice náročných. Ale poznali jsme novou zemi, novou zkušenost, nové lidi. Zkušenost k nezaplacení.
Zúčastněni: Karel Morávek, 1. A
Kristina Barešová, 3. C
Kristýna Křenová, 3. C
Martina Teislerová, teamleader 🙂
Děkujeme za podporu od školy a pana ředitele. Fotky dodám do dalšího článku- EYP 2011 Photobook a abyste měli představu, tak Resolutions of Comittees (výsledky a řešení komisí) dodám do stejnojmenného článku.
Kristina Barešová, 3.C
