Virtuální den otevřených dveří Masarykovy univerzity 2020

Unikátní příležitost k získání informací ohledně studia na jediné univerzitě v Česku, která vlastní polární stanici na Antarktidě, proběhne již tuto sobotu 7. listopadu! V rámci virtuálního dne otevřených dveří budou mít uchazeči možnost online prohlídky své vysněné fakulty s možností diskuse se současnými studenty.

Každá z 10 fakult si připravila program na míru nejen ohledně studia, ale zároveň o životě ve městě s největším počtem elektronových mikroskopů na počet obyvatel v Evropě – Brně. Tento program se opakuje ve 3 časových blocích, zájemci o studium si tedy budou moci prohlédnout hned 3 fakulty za 1 den.

Co ale dělat, pakliže máte zájem o 4? Ani v tomto případě nebudete ochuzeni! Masarykova univerzita plánuje během listopadu zprostředkovat chatbota MUNIbot na platformě Messenger, který poskytne řadu užitečných informací, přiblíží studium a ukáže uchazečům, s čím se budou moci setkat u přijímacích zkoušek.

Prostory jsou ale limitované, a rezervace je tudíž nutná, a to do 6. listopadu na jejich webových stránkách.

A proč zrovna MUNI?

Masarykova univerzita je jednou z nejvýznamnějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících vzdělávacích a výzkumných institucí v České republice a střední Evropě. Vědci zde zkoumají běžné i výjimečné jevy, často ve spolupráci s prestižními zahraničními univerzitami. Máte tudíž možnost se zapojit do špičkových výzkumů, k tomu si nastavit studium podle sebe a studovat v moderních knihovnách a laboratořích ve městě, které patří studentům.

Body u přijímaček navíc získáte nejen za předmětové olympiády, ale také zejména za jazykové certifikáty (a to i v nehumanitních oborech), což je v našem případě velice relevantní.

Nikola Eva Mádlová (6.G)

Interview s Tiborem Malinským aneb S přírodovědcem o umění

K rozhovoru jsme si pozvali studenta PSJG Tibora Malinského (6.G), nedávno oceněného v literární soutěži Alexandry Berkové. Známější jsou ovšem jeho úspěchy v oblasti přírodních věd. Opakovaně se stal vítězem krajského kola Středoškolské odborné činnosti (SOČ), v roce 2019 v oblasti chemie (práce Syntéza azaftalocyaninů a studium jejich supramolekulárních interakcí), letos v oboru ochrana a tvorba životného prostředí (práce Studium reakčních procesů v rámci sanační metody in situ chemické oxidace). Výborných výsledků dosáhl i v celostátních kolech SOČ – v letech 20192020 5. a 6. místo! V roce 2019 se stal také laureátem celostátního projektu České hlavičky (1. místo v kategorii GENUS, tj. v oblasti přírodních věd – chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie ad.), ocenění přebíral v přímém přenosu České televize.

Většina z vás zná jako přírodovědce, avšak věnujete se i umění.

K umění, řekl bych, mám vztah již odmalička. Začalo to zhruba ve čtvrté třídě, když jsem začal hrát na kytaru. Nejdříve jsem hrával na klasickou akustickou kytaru, to mě ovšem příliš nebavilo, a po poznání rock’n’rollu jsem začal hrát na elektrickou kytaru. Za sebou mám již pár kapel a několik koncertů a v současné době se věnuji nahrávání.

Zkoušel jste hrát i na nějaké další hudební nástroje?

Ano, v sedmé třídě jsem se snažil přibrat i klavír, ale má učitelka přestala vyučovat a já jsem v tom už nepokračoval. Později jsem projevil snahu i zpívat, ale po roční stáži v USA jsem se ke zpěvu již nevrátil. Tam jsem ale hrál na kontrabas ve školním orchestru.

A co literatura? Jak jste se dostal k ní?

Domnívám se, že to byl takový přirozený vývoj. Ve škole jsme psali slohy a já si po škole četl. Později jsem zatoužil také něco napsat, o čem by se později vyučovalo ve školách (smích).

Pokud vím, vydal jste již jednu básnickou sbírku.

Ano, v říjnu to bude rok od jejího vydání. Sbírka nese název Katastrofie aneb Čtvrt melounu je více než půl jablka, ale do školních osnov se ještě nedostala. Obsahuje 31 básní, z nichž většina jsou epické příběhy, nicméně k naleznutí jsou i lyrické sonety, villonské balady či nějaké mé vlastní útvary. Domnívám se, že každý čtenář si v ní najde něco svého.

A jak jste se dostal k próze? Cenu v literární soutěži Alexandry Berkové jste dostal přeci za prózu, ne poezii.

Původně jsem se vlastně věnoval vždycky próze, až v poslední době jsem se přiklonil i k poezii. Do zmíněné soutěže jsem zaslal povídku žánru, který bych označil jako experimentální prózu. Povídka se jmenuje Návštěva Kurypánů. V textu jsem experimentoval s figurou, kterou jsem doposud ještě nikde neviděl. V podstatě jde o mylné přirovnání, kdy slova zní stejně, avšak významem se liší, např. vláčný jako vláček, sladký jako sládek nebo levný jako levandule. Čtenář tak přesně neví, jaký předmět skutečně je, a jeho skutečnou podobu musí vyvodit na základě okolností.

Porotě se váš experiment, jak vidno, líbil, když jste získal čestné uznání. Může si vaši povídku přečíst i běžný čtenář, ne jen porotce?

Povídku jsem zatím nikde oficiálně nezveřejňoval, jestli ji zveřejňovali pořadatelé soutěže, to nevím. Kdyby si ji někdo chtěl přečíst, může se na mě obrátit, odmítnutí nehrozí.

Čtenářům to mohu jen doporučit, protože váš experiment je skutečně experimentální. Pracujete i na dalších prózách?

Psaní není činnost jako třeba bruslení. Není to tak, že by člověk šel na rybník, začne bruslit, a pak skončí. Psaní je činnost, kterou člověk dělá neustále. Konstantně přemýšlím o nových nápadech, příbězích, způsobu vyjádření se, či o jiných experimentech, které se s jazykem, literaturou obecně, dají provést. V současné době se sice věnuji více hudbě na úkor literatury, nicméně o psaní a nápadech přemýšlím neustále.

Pokud vím, tak se v současné době chystáte přihlasit do jedné zvláštní literární soutěže, které se říká písmená maturitní práce. Tak se na ni budu těšit a budu vám také držet palce, aby dopadla stejně dobře jako vaše úspěšná povídka.

Mgr. Jiří Aubris

Poznámky k fotogalerii:

Na prvním snímku je Tibor Malinský se svou básnickou prvotinou, na druhém přebírá ocenění na setkání představitelů Královéhradeckého kraje s vítězi krajských kol oborovýh soutěží, na třetím přebírá ocenění pro tři nejúspěšnější studenty PSJG a na čtvrtém cenu za 1. místo v celostátním projektu České hlavičky.

Příměstský tábor Veselá věda

Toto léto jsem si vyzkoušela svůj pedagogický debut v podobě organizace a vedení veselovědního příměstského tábora pro děti. Věkový průměr 12 táborníků byl poměrně nízký – 8 let, to mě ale nezastavilo (ani nemohlo, podepsala jsem už dohodu o provedení práce), a tak tábor plný bádání, objevování a ibalginu začal.

Pondělí patřilo zejména seznamování a hrám. Nejprve jsme kreslili, jak vypadá vědec, a poté si prošli pravidla a laboratorní řád. K tomu jsme ale začali i s prvními pokusy, vyzkoušeli jsme si extrahovat betakaroten z mrkví a ověřili jsme si některé jeho vlastnosti, vyrobili si přírodní tempery z řepy, skořice a dalších potravin a nakonec jsme sestrojili házecí letadla za použití brček a zahráli si s nimi hru o reálné zkumavky až z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové (FaF UK).

V úterý jsme dětem předvedli, že ne všechno se vždy v laboratoři vydaří, když jsme se frontálně pokusili o filtraci anthokyanů v červeném víně za pomocí aktivního černého uhlí. Co se ale následně povedlo všem, bylo rozvíjení hvězdičky z nalomených párátek, díky čemuž jsme zjistili, že kvůli spojeným molekulám vody může při nasáknutí dřeva dojít ke změně tvaru v jeho vnitřním uspořádání. Poté jsme experimentovali a míchali vodu s barvivy a klukům se dokonce podařilo vynalézt i novou barvu – čajovou. Následoval velmi populární a na úklid náročný pokus – výroba slizu. Všechny ingredience byly sice poživatelné, ale to jsme dětem radši neprozradili. Po normální svačině jsme si vyrobili i korkové lodičky, které plavaly, protože korek má menší hustotu než voda. Dále jsme vytvořili vodní roztok cukru a síranu hořečnatého a do pátku jsme čekali, zdali nám narostou krystalky. Poté jsme venku hráli hry jako Balonek je bomba a Mrazík.

Středa byla ve znamení her a výletu. Ráno jsme otestovali naše smysly, když jsme hráli hru na čich (běhací hra s pytlíky s bylinkami a kořením), chuť (ochutnávky potravin), hmat (poznávačka laboratorního nádobí) a zrak (paměťová hra), sluch jsme de facto testovali nepřetržitě, když jsme po dětech požadovali, aby nás poslouchaly. Poté jsme se vydali do všestarského archeoparku a začali poutavou komentovanou prohlídkou venkovního areálu. Na tu následovala zkouška házení oštěpů a pak různá stanoviště, kde si děti vyzkoušely namlít obilí, vybrousit a vyhladit pazourky a jako praví archeologové provádět nálezy. Poté jsme měli speciální možnost si opéci buřty a chleby v nejmenším dochovaném rondelu na území ČR. Následně jsme si prohlédli i vnitřní areál (a to v rekordním čase 20 minut) a z toho důvodu jsme šli ještě do parku hrát Mrazíka. Do Hradce jsme se všichni vrátili špinaví a zdraví.

Ve čtvrtek ráno jsme si otestovali znalosti nabyté v archeoparku skromným kvízem a rozcvičili se hrou Molekuly. Poté jsme si v laboratoři povídali o lidském těle za využití výukové pomůcky na anatomii. Následně si děti vyzkoušely sestrojit model srdce, abychom zjistili, jak probíhá pumpování z levé komory do aorty, kterou je okysličená krev rozváděna do tepen celého těla. Tento pokus byl takřka nejnáročnější za celý tábor, přesto se mnoha dětem povedl, tudíž i vytírání stálo za to. Po svačině jsme si vyrobili mozkovou čepici, se kterou jsme následně hráli hru na výroky. Věděli jste například, že se nemůžete sami polechtat? Po obědě jsme se pokusili vytvořit knoflík z mléka jeho okyselením, čímž jsme si také ověřili, že i v laboratoři se nemusí všechno povést na první pokus. Dále jsme šli na zmrzlinu a ledovou tříšť, na kterých si všichni moc pochutnali. Poté jsme hráli hru Pepíčku, pípni a dobrovolníci si vyzkoušeli manipulaci se stetoskopem a digitálním tonometrem.   

Pátek jsme odstartovali kvízem ohledně lidského těla za využití dotykové interaktivní tabule a následně jsme se rozcvičili oblíbenou hrou Ovocný koš. V laboratoři jsme nejprve extrahovali chlorofyl a stručně si popovídali o fotosyntéze. Jak jsme také zjistili, aby nám úterní krystalky všem pořádně narostly, byl by potřeba ještě tak další týden. Při svačině jsme si hráli s balonky a poté odhalili tajemství jablek – tedy jaká kapalina nejlépe zabraňuje zhnědnutí jablka (tip na svačinu: pokapejte jablko citronem a vodou, dužnina pak déle vydrží žlutá/bílá). Po poledním klidu k nám přišel na návštěvu prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., z FaF UK a předvedl nám pokusy se suchým ledem, ze kterého byly děti nadšené. Poté se šlo ven na kultovní pokus s Coca Colou a Mentos. Mezitím se naše laboratoř přetransformovala do ceremoniální síně. Následovalo předávání Veselovědních Nobelových cen, které se podařilo získat každému malému nominantovi a nominantce. Poté následovala slavnostní svačina – wafle se šlehačkou a veselovědní diskotéka, kde jsme si zahráli na židličkovanou. Nakonec už následoval jen úklid, aukce zapomenutých věcí a rozloučení s táborníky.

Nikola Eva Mádlová (5.G)

Obrázky ve fotogalerii si lze lépe prohlédnout tak, že na ně cvaknete pravým tlačítkem myši a zvolíte funkci „zobrazit obrázek“.

NA CELOSTÁTNÍ PŘEHLÍDCE SOČ PSJG mezi třemi nejúspěšnějšími školami v ČR

Obhajoby vědeckých projektů šesti studentů

NA CELOSTÁTNÍ PŘEHLÍDCE STŘEDOŠKOLSKÉ ODBORNÉ ČINNOSTI (SOČ)

zajistily Prvnímu soukromému jazykovému gymnáziu místo

v 1. trojici nejúspěšnějších škol České republiky

Třináctého a čtrnáctého června 2020 probíhala celostátní přehlídka prací Středoškolské odborné činnosti (SOČ). SOČ je soutěž středoškolských vědeckých projektů vyhlašovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a organizovaná v gesci Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR). Důležitou roli v celém průběhu soutěže mají spolupracující organizace, mezi které patří nejen střední školy, ale také školy vysoké a výzkumné ústavy včetně pracovišť České akademie věd.
V tomto školním roce byly pro konání většiny postupových kol i pro celostátní přehlídku plně využity informační technologie. Přes všechna omezení se letošní ročník SOČ konal ve stejném rozsahu jako v letech předcházejících. Krajských kol se účastnilo téměř 900 autorů odborných prací SOČ a do finále postoupilo v osmnácti soutěžních oborech 274 soutěžních prací od 294 autorů (studentů středních škol).

Z Prvního soukromého jazykového gymnázia vybraly KRAJSKÉ hodnotící komise SOČ na CELOSTÁTNÍ PŘEHLÍDKU SOČ práce celkem ŠESTI studentů, kteří vybojovali:

2. místo v oboru č. 3 CHEMIE: Nikola Eva MÁDLOVÁ

3. místo v oboru č. 15 Teorie kultury, umění a umělecké tvorby:

Eliška DVOŘÁKOVÁ

6. místo v oboru č. 8 Ochrana a tvorba životního prostředí:

Tibor MALINSKÝ

9. místo v oboru č. 13 Ekonomika a řízení: Ivana KNOULICHOVÁ

11. místo v oboru č. 6 zdravotnictví: Helena PETRÁŇOVÁ

12. místo v oboru č. 12: Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie: Matyáš NOVOTNÝ Pokračování textu NA CELOSTÁTNÍ PŘEHLÍDCE SOČ PSJG mezi třemi nejúspěšnějšími školami v ČR

Třetina cen Učené společnosti studentům PSJG

TŘI z celkem deseti cen v rámci celé České republiky
udělila Učená společnost České republiky
studentům Prvního soukromého jazykového gymnázia

V úterý 19. května 2020 proběhlo v upraveném režimu (bez přístupu veřejnosti), s následným on-line přenosem přednášek, XXVI. valné shromáždění Učené společnosti České republiky, na kterém byly vyhlášeny ceny v kategorii „mladší vědecký pracovník“ a „středoškolský student“, ceny pro pedagogy a dále nositelé medaile za zásluhy o rozvoj vědy NUMISMA HONORIS SOCIETATIS SCIENTIARUM BOHEMICAE.

Komise Učené společnosti ČR na základě posouzení kvality práce studenta, ohlasů této práce a dalších kritérií, udělila celkem 10 cen v kategorii „středoškolský student“. Tři mimořádná a NEJVYŠŠÍ MOŽNÁ ocenění ze všech přihlášených studentů z celé České republiky získali za vynikající výsledky svých projektů a studentskou vědeckou práci:

Helena Petráňová

Vojtěch Kloud

Martin Osowski

Oceněným studentům blahopřejeme.

Za Klub projektů RNDr. Michal Hruška

Více informací:

Učená společnost České republiky sdružuje významné vědce působící na českém území. Jak je uvedeno na internetových stránkách společnosti: „Hlavním naším cílem je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků. Česká věda přišla v roce 1952 o svou svobodně zvolenou vědeckou reprezentaci, jak ji představovali členové Královské české společnosti nauk (založené na sklonku 18. století) či členové České akademie věd a umění (založené v roce 1890). Snaha předních českých vědců v čele s prof. Otto Wichterlem vedla v roce 1994 k založení Učené společnosti jako nové organizace, reprezentující českou vědu a navazující na její nejlepší tradice.

Učená společnost České republiky byla ustavena 10. května 1994 na slavnostním zasedání ve Vlasteneckém sále Karolina v Praze. Byla vytvořena 36 členy Nadace pro obnovu Učené společnosti, kteří se stali jejími zakládacími členy. Další členové Učené společnosti byli v souladu se statuty voleni na výročních valných shromážděních, obdobně jako čestní členové. V lednu 2015 došlo k významným změnám stanov; kategorie řádných členů zůstala, čestní členové byli přejmenováni na členy zahraniční a bylo zavedeno emeritní členství. V současné době má Učená společnost 104 členů řádných, 49 členů zahraničních a 13 členů emeritních. Výkonným orgánem Učené společnosti je její Rada složená z osmi řádných členů.“

Složení Rady Učené společnosti pro období květen 2020 až květen 2022

prof. Mgr. Pavel Jungwirth, DSc. – předseda

prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. – 1. místopředseda

prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. – 2. místopředsedkyně

prof. MUDr. Michal Anděl, CSc. – vědecký tajemník

RNDr. Šárka Nečasová, DSc. – předsedkyně I. sekce věd matematicko-fyzikálních

RNDr. Ivo Starý, CSc. – předseda II. sekce věd chemických

prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. – předseda III. sekce věd biologicko-medicínských

prof. PhDr. František Čermák, DrSc. – předseda IV. sekce věd společenských a humanitních Pokračování textu Třetina cen Učené společnosti studentům PSJG