Odcházení – recenze

Na Odcházení jsem přišla. Přišla jsem s dojmem, že jdu na normální klasický český film, kterých je tu dostatek. Vlákal mě vlastně jen fakt, že je to předpremiéra. A na té jsem ještě nikdy nebyla. Ale teď k samotnému filmu. Je to zfilmované divadelní představení, tudíž si musíte zvyknout na scény, které na sebe časově nenavazují. Jako například; postava jde po schodech, avšak na dalším záběru už sedí na židli a ostatní postavy jsou rozestavěné kolem ní v úplně jiném pořádku, než v první scéně.
Po přijmutí této maličkosti si začnete užívat film. Vnímáte nejen výborné herecké výkony, v tomto směru musím pochválit Václava Havla, coby začínajícího režiséra, že dokázal z herců vzít jen to dobré. Všímáte si také detailů, jako příklad bych uvedla kámen před vilou. Stojí si tam na pěkně udržovaném chodníčku, ale stává se po chvíli trnem v oku nejen divákům, ale i hercům/postavám. Komorník o něj vždy zakopne, samotný Rieger ho přeskakuje, někdy smutně, někdy vesele, podle toho, jakou má momentálně náladu. Dalším zajímavým momentem je louže. Hluboká louže, která zabírá celou šířku cesty. A protože je to vstupní cesta, postavy s ní musí zápasit, ať chtějí nebo nechtějí. Někdo si vybere způsob, zcela spontánně ji přebrodit a nedbat na promočené boty, někdo ji přeskočí s veselým výkřikem a někdo se jí rozhodne obejít tak velkým obloukem, že mu ta cesta na druhou stranu trvá třikrát déle.
Krásný humor Havla dokazuje i vysprejovaný nápis na zdi ,,dost bylo Havla‘‘. Já osobně jsem si ho vůbec nevšimla, zaregistrovala jsem ho až ve filmu o filmu.
Úžasné na tomto snímku je také to, že vám dává podnět k přemýšlení na několik dní dopředu. Právě při psaní této recenze jsem došla k závěru, že na něj musím jít ještě jednou. Mám obavy, že mi unikly věci, kterých jsem si předtím nevšimla.
Musím také pochválit hudbu, úvodní písničku si budete zpívat celou cestu domů. Ostatně, zpívala si jí i Tatiana Vilhelmová, když vycházela ze sálu. Dalším krásným songem je také Beethovenova devátá symfonie, poněkud předělaná, aby pasovala do modernější doby, ale celkový dojem nekazí. Právě naopak. Myslím si, že scéna s touhle hudbou patří mezi nejsilnější v celém filmu.
Ráda bych také pochválila kameru, pro některé to může působit poněkud strnule, u tohoto díla zastávám názor, že mu naopak prospěla…
Pro případné návštěvníky filmu bych ráda objasnila tuto věc. Já osobně jsem tímto snímkem nadšená, ovšem z doslechu a z různých diskuzí jsem zjistila, že názory na film jsou velmi rozporuplné. Může se vám tento snímek hodně nelíbit nebo naopak hodně líbit. A s tím ,hodně‘ nepřeháním.
Na závěr; nebudu dělat reklamu, ale najděte si někdy chvilku a běžte se na Havlův první režisérský počin podívat!
A jako tip přidávám: pokud budete hodně ostražití při závěrečných titulcích, všimněte si prosím jména psa….

Atmosféra na předpremiéře – Ester Kuželová, 3.F

Na předpremiéru dorazili herci z Havlova debutu Odcházení: Eva Holubová, Stanislav Zindulka, Jaroslav Dušek a Tatiana Vilhelmová s Vojtou Dykem (ten ve filmu nehrál). Poté, co se filmový kotouč dotočil, jsme dostali možnost hovořit s herci a s producentem Jaroslavem Boučkem. Původní záměr byl, že do hradeckého CineStaru přijede i pan prezident Havel – režisér filmu – se svou manželkou Dagmar. Jenomže, jak všichni víme, pan prezident je hospitalizován v pražské Střešovické nemocnici.
Zdálo se nám, že největší pozornost na sebe strhává Vojta Dyk, který byl po celou dobu obklopen mladými slečnami. Ochotně rozdával autogramy i úsměvy.
Evu Holubovou jsme se snažily odchytit po dokončení jejího rozhovoru pro internetové zpravodajství, to se nám ovšem nepovedlo, utekla na druhou stranu, než jsme předpokládaly. Podařilo se to až po chvilce usilovného nadbíhání, podpis nám ale ochotně věnovala.
Tatiana Vilhelmová se nám zprvu také úspěšně vyhýbala, ale i tato mise skončila úspěšně.
Překvapilo mě, jak mile se k nám choval Jaroslav Dušek. Musím se přiznat, že jsem si k němu šla pro podpis v podstatě kvůli tomu, abych měla celou čtveřici herců. Nakonec jsem ale velmi vděčná, že jsem to udělala.
Podpis nám věnoval a dali jsme se do řeči. Asi z nás vyzařovalo nadšení, protože se nás ptal, co říkáme na film. Byly jsme uchvácené, pan Dušek z toho měl upřímnou radost a zavedl nás k producentovi filmu panu Boučkovi. Svěřili se nám, že oni mají film velice rádi, ale že se obávali, jak jej bude hodnotit obyčejný divák. Asi jsme je přesvědčily, že obyčejný divák je nadšen i když novinářské recenze říkají něco jiného. (Musíme přiznat, že je možné, že to tak bude, někteří lidé hned po skončení filmu rázně odešli z kina s otráveným výrazem ve tváři).
Už před tím jsme se zmínily, že jsme nejspíš nejmladší návštěvnice předpremiéry. Pan Dušek byl opravdu nadšen, zpozoroval, že Eva Holubová právě telefonicky hovoří s panem Václavem Havlem, rozběhl se k ní. Cestou nám sdělil, že se chystá umožnit nám hovor s ním. Překvapil nás. Krátce pana prezidenta pozdravil a předal nám telefon.
Začala jsem mluvit, zněl unaveně, ale když jsem mu vylíčila naše nadšení z jeho filmu, v hlase se mu objevila neskrývaná radost. Svěřil se mi, že netušil, že on, jako starý pán se trefí do vkusu nejmladší generace.
Anička měla radost z Vojty Dyka a já z rozhovoru s panem prezidentem Havlem.
Tento výjimečný film vám doporučujeme. I po několika dnech v nás nenechává chladnými. Těšte se na premiéru, která proběhne 24. března 2011

MTV European Music Awards 2010

Konečně je to tady! V neděli 7.listopadu 2010 proběhla v madridské Caja Magica jedna z nejočekávanějších hudebních akcí letošního podzimu – vyhlášení MTV European Music Awards 2010. Bylo to prostě „cool“.

Předávání nejprestižnějších evropských hudebních cen proběhlo v atmosféře plné španělské smyslnosti, šarmu a uvolněných emocí. Pár faktů z historie tohoto hudebního svátku: první předávání cen se uskutečnilo v roce 2008 v britském Liverpoolu, druhý ročník se konal loni v německém Berlíně. Oba večery skvěle moderovala americká pop zpěvačka Katy Perry. Letos předala štafetu atraktivní herečce Evě Longorii, známé hlavně ze seriálu „Zoufalé manželky“. Pro ty, kteří to nevědí – Eva je totiž španělského původu. Během večera vystřídala snad desítku úchvatných střihů, šatů, účesů a stylů.

Jak to celé probíhalo? Program běžel exkluzivně na hudebním kanálu MTV od 20:20. Vše začalo v zákulisí programem s názvem „Z červeného koberce“. Moderátoři Tim Cash a Alice Levine v něm vyzpovídali několik hlavních hvězd večera, například extravagantní Keshu, Miley Cyrus nebo rappera Dizzieho Rascalla. Před začátkem ještě zahrála kapela 30 Seconds to Mars a rapper Kanye West úžasný song „Hurricane“, který se jim společně neskutečně povedl. Přesně ve 21:00 se za odpočítávání s několika dalšími celebritami velkolepá show naplno rozjela.

Ve 21:00 zahájila předávací ceremoniál latinskoamerická zpěvačka Shakira s písničkami „Loca“ a „Waka Waka“, kterou všichni jistě znáte z letošního mistrovství světa ve fotbale v Jihoafrické republice. Mezi další hvězdy popmusic, které záříly na pódiu Caja Magica, patřila Katy Perry (a její nový debutový singl „Firework“), dále partička Plan B, Rihanna (a její song „Only Girl In The World“), Kid Rock, Miley Cyrus (se songem „Who Owns My Heart“), Linkin Park (s písní „Waiting For The End“), Bon Jovi, naprosto fantastické vystoupení Hayley Williams s B.O.B (a jejich „Airplanes“) a nakonec Kesha (s jejím největším a notoricky známým hitem „Tik Tok“). Podle mě byla všechna vystoupení naprosto dokonalá.

A nyní se stručně zaměřím na nominace v jednotlivých kategoriích a jejich vítěze. Musím konstatovat, že letos to bylo opravdu nejvyrovnanější hlasování, co jsem na MTV EMA zažila. Hlavně se týkalo dvou horkých kategorií „Nejlepší zpěvačka“ a „Nejlepší song“. V kategorii „Nejlepší zpěvačka“ se fakt potkaly samé superhvězdy – Katy Perry, Rihanna, Lady Gaga, Miley Cyrus a Shakira. V kategorii „Nejlepší song“ to byla Rihanna ft. Eminem (s písní „Love The Way You Lie“), Lady Gaga (s písní „Bad Romance“), Rihanna (se songem „Rude Boy“), Usher (s peckou „OMG“) a Katy Perry ft. Snoop Dogg (s písní „California Gurls“). V těchto klíčových kategoriích s přehledem vyhrála Lady Gaga. Cenu si bohužel nemohla vyzvednout osobně, protože zrovna koncertovala v Budapešti. Nicméně, pomocí „LIVE videomostu“ poděkovala všem svým fanouškům a fanynkám za přízeň – bylo vidět, že je maximálně nadšená.

Kategorii „Nejlepší nováček“ získala suverénně Kesha. Musím se příznat, že jsem jí to hodně přála. Když ale přišla na pódium, měla jsem dojem, že byla dost mimo! Pokud jde o live act, tak kategorii „Nejlepší živé vystoupení“ vyhrála moje oblíbená skupina Linkin Park. A moje obrovská radost ještě stále trvá i pro kategorii „Nejlepší rock“, kde skupina 30 Seconds to Mars porazila rockové velikány jako Ozzy Osbourna, Muse, Kings of Leon a Linkin Park. V kategorii „Nejlepší Alternative“ vyhrála skvělá skupina Paramore v čele s Hayley Williams. Kategorii „Nejlepší pop“ vyhrála opět Lady Gaga a kategorii „Nejlepší video“ si ulovila Katy Perry a její letní smash hit „California Gurls“. Kategorii „Nejlepší hip hop“ vyhrál hip-hopový génius Eminem a kategorii „Nejlepší zpěvák“ ovládnul pro mne zcela nevýrazný Justin Bieber. Je to jen důkaz toho, že tzv. „Bieber Fever“ ještě pořád trvá…

Jako poslední a nehudební ocenění byla cena s názvem „Free Your Mind“, neboli „Osvoboď svou mysl“. Tuto cenu předávali skvělí 30 Seconds to Mars v čele s miláčkem publika Jaredem Letem. Cenu dostala zpěvačka Shakira za charitativní projekt pod záštitou Unicef, se kterým pomáhá ve vzdělávání afrických a kolumbijských dětí již od svých 18 let.

Doufám, že jsem nic podstatného nevynechala. Celá megashow byla naprosto fantastická a zanechala ve mně krásné vzpomínky. Být tam – přimo v Madridě – muselo být jistě dokonalé! Já jsem se ale musela spokojit s živým vysíláním přes obrazovku televize. Ale i tak to stálo za to!

https://blog.psjg.cz/fotos/61.jpg

https://blog.psjg.cz/fotos/62.jpg

https://blog.psjg.cz/fotos/63.jpg

https://blog.psjg.cz/fotos/64.jpg