Absolventský koncert Magdalény Hladíkové

Ve středu 8. června 2016 se v koncertním sále Základní umělecké školy Střezina uskutečnil absolventský koncert vynikající hráčky na housle a zároveň (též vynikající) studentky septimy našeho prestižního gymnázia. Řeč je samozřejmě o Magdaléně Hladíkové, která právě tímto krásným koncertem završila 4. ročník II. stupně svého studia hry na housle u paní učitelky Mgr. Hany Burianové.

Abych avšak nepodával jen nudná fakta, pokusím se čtenářům, kteří neměli to štěstí být součástí publika, přiblížit celkovou atmosféru a průběh koncertu. Díky skutečnosti, že kromě Magdalény absolvoval jen jeden další žák ZUŠ, hráč na kytaru Vojtěch Kozel, naše ušní bubínky Magdaléna vesele rozkmitávala déle, než je na absolventských koncertech zvykem.

Byl jsem mile překvapen skutečností, že nás diváky absolventka vítala s úsměvem na tváři, podávajíc nám program koncertu, namísto klepání se v rohu zkušebny.

Úvodního slova se ujal ředitel školy Karel Šust a svým příjemně humorným způsobem nás již v prvních minutách naladil na nadcházející dění. První tři skladby, které si Magdaléna vybrala (H. Wieniavský: Obertas; Arcangelo Corelli: La Folia a John Williams: Schindlerův seznam), doprovázela BcA. Martina Vlčková. Jakožto houslový laik, zároveň však pokročilý hudebník jsem chvílemi třeštil oči, co všechno dokáže s kouskem dřeva provést. Po každé skladbě se Magdaléna na jevišti vystřídala s druhým absolventem, jehož hra byla také vynikající. Na závěr se sešlo trio Magdalény Hladíkové, Bohumily Krečmerové (hráčka na klavír, shodou okolností také studuje na našem gymnáziu ve stejné třídě 5.F) a Janem Stonawskim (hráč na kontrabas) a zahráli skladbu Valse triste od Leopolda Korbaře.

Jelikož ale jakákoliv recenze bez sebemenší kritiky zavání trapností, nedejbože až reklamou, pokárám alespoň architekta budovy, v níž ZUŠ Střezina sídlí. Koncertní sál je na samotném vrcholu v podkroví, což přináší hned dvě stinné (nebo slunečné?) stránky. První jsou schody a druhou s létem přicházející a stoupající vzhůru teplý vzduch, který se těžce valil a přetékal okny dovnitř a ven ze sálu. Řešením by mohla být klimatizace (a výtah), což je bohužel nejspíš nereálné.

Abych zážitek shrnul, byl nádherný ve všech ohledech. Čtenářům mohu bez bázně doporučit navštívit jakýkoliv koncert, na jehož programu uvidí jméno Magdaléna Hladíková.

Lukáš Turek

Sdílejte příspěvek