Interview s Tiborem Malinským aneb S přírodovědcem o umění

K rozhovoru jsme si pozvali studenta PSJG Tibora Malinského (6.G), nedávno oceněného v literární soutěži Alexandry Berkové. Známější jsou ovšem jeho úspěchy v oblasti přírodních věd. Opakovaně se stal vítězem krajského kola Středoškolské odborné činnosti (SOČ), v roce 2019 v oblasti chemie (práce Syntéza azaftalocyaninů a studium jejich supramolekulárních interakcí), letos v oboru ochrana a tvorba životného prostředí (práce Studium reakčních procesů v rámci sanační metody in situ chemické oxidace). Výborných výsledků dosáhl i v celostátních kolech SOČ – v letech 20192020 5. a 6. místo! V roce 2019 se stal také laureátem celostátního projektu České hlavičky (1. místo v kategorii GENUS, tj. v oblasti přírodních věd – chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie ad.), ocenění přebíral v přímém přenosu České televize.

Většina z vás zná jako přírodovědce, avšak věnujete se i umění.

K umění, řekl bych, mám vztah již odmalička. Začalo to zhruba ve čtvrté třídě, když jsem začal hrát na kytaru. Nejdříve jsem hrával na klasickou akustickou kytaru, to mě ovšem příliš nebavilo, a po poznání rock’n’rollu jsem začal hrát na elektrickou kytaru. Za sebou mám již pár kapel a několik koncertů a v současné době se věnuji nahrávání.

Zkoušel jste hrát i na nějaké další hudební nástroje?

Ano, v sedmé třídě jsem se snažil přibrat i klavír, ale má učitelka přestala vyučovat a já jsem v tom už nepokračoval. Později jsem projevil snahu i zpívat, ale po roční stáži v USA jsem se ke zpěvu již nevrátil. Tam jsem ale hrál na kontrabas ve školním orchestru.

A co literatura? Jak jste se dostal k ní?

Domnívám se, že to byl takový přirozený vývoj. Ve škole jsme psali slohy a já si po škole četl. Později jsem zatoužil také něco napsat, o čem by se později vyučovalo ve školách (smích).

Pokud vím, vydal jste již jednu básnickou sbírku.

Ano, v říjnu to bude rok od jejího vydání. Sbírka nese název Katastrofie aneb Čtvrt melounu je více než půl jablka, ale do školních osnov se ještě nedostala. Obsahuje 31 básní, z nichž většina jsou epické příběhy, nicméně k naleznutí jsou i lyrické sonety, villonské balady či nějaké mé vlastní útvary. Domnívám se, že každý čtenář si v ní najde něco svého.

A jak jste se dostal k próze? Cenu v literární soutěži Alexandry Berkové jste dostal přeci za prózu, ne poezii.

Původně jsem se vlastně věnoval vždycky próze, až v poslední době jsem se přiklonil i k poezii. Do zmíněné soutěže jsem zaslal povídku žánru, který bych označil jako experimentální prózu. Povídka se jmenuje Návštěva Kurypánů. V textu jsem experimentoval s figurou, kterou jsem doposud ještě nikde neviděl. V podstatě jde o mylné přirovnání, kdy slova zní stejně, avšak významem se liší, např. vláčný jako vláček, sladký jako sládek nebo levný jako levandule. Čtenář tak přesně neví, jaký předmět skutečně je, a jeho skutečnou podobu musí vyvodit na základě okolností.

Porotě se váš experiment, jak vidno, líbil, když jste získal čestné uznání. Může si vaši povídku přečíst i běžný čtenář, ne jen porotce?

Povídku jsem zatím nikde oficiálně nezveřejňoval, jestli ji zveřejňovali pořadatelé soutěže, to nevím. Kdyby si ji někdo chtěl přečíst, může se na mě obrátit, odmítnutí nehrozí.

Čtenářům to mohu jen doporučit, protože váš experiment je skutečně experimentální. Pracujete i na dalších prózách?

Psaní není činnost jako třeba bruslení. Není to tak, že by člověk šel na rybník, začne bruslit, a pak skončí. Psaní je činnost, kterou člověk dělá neustále. Konstantně přemýšlím o nových nápadech, příbězích, způsobu vyjádření se, či o jiných experimentech, které se s jazykem, literaturou obecně, dají provést. V současné době se sice věnuji více hudbě na úkor literatury, nicméně o psaní a nápadech přemýšlím neustále.

Pokud vím, tak se v současné době chystáte přihlasit do jedné zvláštní literární soutěže, které se říká písmená maturitní práce. Tak se na ni budu těšit a budu vám také držet palce, aby dopadla stejně dobře jako vaše úspěšná povídka.

Mgr. Jiří Aubris

Poznámky k fotogalerii:

Na prvním snímku je Tibor Malinský se svou básnickou prvotinou, na druhém přebírá ocenění na setkání představitelů Královéhradeckého kraje s vítězi krajských kol oborovýh soutěží, na třetím přebírá ocenění pro tři nejúspěšnější studenty PSJG a na čtvrtém cenu za 1. místo v celostátním projektu České hlavičky.

Mezinárodní cena pro režiséra Dramatického klubu PSJG

Režisér divadla DRAK, jež se řadí mezi nejlepší světové loutkářské soubory, a zároveň také Dramatického klubu PSJG Jakub Vašíček získal další významné ocenění. Na Mezinárodním festivalu divadla pro děti Banja Luka 2020 v Bosně a Hercegovině byl oceněn za nejlepší režii. Šlo o maňáskovou grotesku Šípková Růženka, která je jedním z dokladů toho, že DRAK nemá jen slavnou minulost, ale také současnost. Doufejme, že nejen Šípková Růženka bude co nejdříve opět přinášet radost také hradeckým divákům, a to nejen dětem.

Členové našeho Dramatického klubu, který působí právě ve spolupráci s divadlem DRAK, mají opravdu ideální umělecké vedení. Lze jen doufat, že co nejdříve klub plně obnoví svou činnost, tj. že po skončení nouzového stavu bude moci opět využívat naprosto výjimečného uměleckého zázemí. Není to ostatně dávno, co právě Dramatický klub PSJG získal ocenění Talent královéhradecké kultury.

Mgr. Jiří Aubris

Kytarový recitál Samuela Weinfurtera příjemným pohlazením

Ve čtvrtek 24. 9. 2020 se konal kytarový koncert v evangelickém kostele v Třebechovicích pod Orebem. Pro některé připomínám, že je Samuel absolventem PSJG a momentálně studuje na pardubické konzervatoři klasickou kytaru.


Zazněly skladby od renesance až po současnost – skladatelů Dowlanda, Weise, Mertze, Albenize, Piazolly a Villoldy.


Určitě stojí za to vidět Samuela, jak je s nástrojem doslova ,,srostlý“. Jeho hudba je plná něhy, citu a argentinské temperamentní melodie a rytmy vás zvednou zaručeně ze židle. Samotný zážitek byl pro mě jak pastvou pro uši, tak pohlazením na duši. Těším se na další recitál.

Mgr. Martina Forejtková

Ilustrační fotografie pochází z předávání cen v soutěži Basic Lingua – Samuel Weinfurter zde hraje pro vítěze této soutěže.

Kateřina Siniaková v semifinále French Open

Absolventka PSJG Kateřina Siniaková pokračuje v úspěšné sezóně ve čtyřhře. Spolu s Barborou Krejčíkovou po vítězství na turnaji v čínském Šen-čenu a semifinále Australian Open se probojovala do semifinále také na French Open.

Na dvorcích Roland Garros české tenistky postupně porazily Francouzsky Burelovou a Ponchetovou, Američanky Bradyovou a Dolehideovou, smíšený pár Kužmová – Kr. Plíšková a po velkém obratu také Američanky Keninovou a Mattekovou-Sandsovou. Podobný obrat po úvodním prohraném setu mohly zopakovat v semifinále s maďarsko-francouzským párem Timea Babosová – Kristina Mladenovicová, ale boj o finále do vítězného konce (i vinou sporného míčku) v závěru 3. setu nedotáhly.

I tak můžeme naší absolventce jen pogratulovat k úspěchu a popřát mnoho dalších.

Mgr. Jiří Aubris