Zahájení Loutkářské Chrudimi

Již se vám někdy dostalo cti zahajovat Loutkářskou Chrudim? Odpověď je předvídatelná, pro spoustu kumštýřů je životním zážitkem, pokud mají možnost si jen jedenkrát na celostátním kole Loutkářské Chrudimi zahrát. Ale kdybyste doopravdy chtěli vědět, jaké to je, nemusíte chodit daleko. Stačí se zeptat studentky PSJG Elišky Dvořákové (3.F). Tedy pokud vám o tom bude chtít vyprávět, což není vůbec jisté…

Letos čest zahájit svátek amatérského loutkového divadla připadla na chrudimský národopisný soubor Kohoutek, jehož členkou Eliška právě je. A i pro špičkový soubor, jakým Kohoutek určitě je, taková čest není něčím všedním, a tak si připravil pro loutkáře vskutku nevšední program, nazvaný Milej pane, umřel soused.

Vystoupení Kohoutku se vlastně skládalo ze tří částí („tři kusy, které obvykle na festivalech neděláme“), z nichž zjevně nejpůsobivější byla ta, po níž pojmenovali celé vystoupení (v pořadí však překvapivě druhá). Černý humor loutkářům zjevně nechybí, a tak Kohoutek sklidil skutečný aplaus. Mistrně podaná „funusní humorka“ si jasně získala zaplněný sál chrudimského divadla.

Fascinující byl i úvodní „normalizační“ folklór 70. a 80. let minulého století. Ale Kohoutek s bravurou zvládá i takové věci a ještě s obrovskou dávkou humoru a nápaditosti. Na závěr si pak připravil (jejich vlastními slovy) „lehce pohoršlivý výběr“ písní „lechtivých, ale o to autentičtějších“ Nesahej mi na kolínka, kde Kohoutek možná trochu podcenil loutkářské publikum, ale po strhující funusní humorce už měl diváky jasně na své straně.

Zapomenout nesmíme ani na fascinující akordeonové předěly mezi jednotlivými čísly, kdy soubor měnil kostýmy.

Eliška tedy (kdyby Vám třeba nechtěla odpovědět) zahajovala nadmíru úspěšně!

Mgr. Jiří Aubris

Kunvaldský svátek hudby

V sobotu 29. června 2019 se v Kunvaldě již tradičně na prahu školních prázdnin uskutečnil koncert dua Nos Dames. Obě členky dua – profesorka PSJG Mgr. Martina Forejtková a Mgr. Kateřina Prokešová – si tentokrát pozvali jediného hosta, jenž se stal zároveň moderátorem celého hudebního večera, studenta PSJG Davida Jandla (2.F).

Koncert měl jako vždy vynikající úroveň, umocněnou ještě výbornou atmosférou. Hojné publikum (tvořené místními i přespolními) se mohlo zaposlouchat do nádherných melodií francouzských šansonů ve skvělé interpretaci, na závěr nechyběla ani tradiční lidová píseň Tourdion.

Odezva diváků byla jedinečná. Dlužno dodat, že potlesk ve stoje si účinkující beze sporu plně zasloužili. Prostě duo Nos Dames sklízí úspěch, kamkoli zavítá. A není divu, jejich interpretace frankofonních písní je zcela profesionální v tom nejlepším slova smyslu.

Přítomné (především umělce) na závěr pozdravil také starosta městyse Ing. Josef Paďour.

Mgr. Jiří Aubris

Kytice očima scénáristky

V neděli 23. června 2019 se ve Východočeském divadle Pardubice uskutečnila premiéra hry Kytice. Scénář na motivy Erbenovy slavné básnické sbírky napsala (stejně jako u předchozí hry Ještě se potkáme) Kristýna Plešková a režijně se nastudování chopil herec VČD Zdeněk Rumpík.

Naše pozornost ovšem směřovala především na Kristínu Morávkovou (4.A), jež se publiku představila v roli Štěpánky, resp. v Lilii a Dceřině kletbě. Na PSJG je Kristínka známá především jako vynikající moderátorka, ale kdo sleduje její uměleckou dráhu podrobněji, ví, že je také neméně dobrou herečkou (zvl. připomeňme její roli v muzikálu dramatického klubu PSJG Bídníci) a recitátorkou (např. postup do celostátního kola Čtvrtlístku).

Kristínka i v pardubickém Mladém divadelním studiu LAIK ukazuje, co je její hlavní divadelní předností: dokáže promyslet a prožít svou postavu a úspornými, ale o to působivějšími divadelními prostředky ji představit divákům. Stačí jí k tomu často jen jediný krátký pohled, malé jakoby zaváhání, několik málo slov či pouhá zámlka. Vedle hloubky její osobnosti ovšem hraje velmi důležitou roli také její pečlivost a pracovitost – bez nich ani talent nepostačí. Před jejím výkonem lze jen smeknout, zvláště když si uvědomíme, že se na premiéru chystala paralelně s přípravou na maturitní zkoušku.

Litovat snad lze jen toho, že Kristínka nedostala více hereckého prostoru, což je ovšem u zhruba třicetičlenného souboru značně obtížné. I tak je pro ni i  ostatní dané představení určitě velkou školou – Zdeněk Rumpík jim pokytl skoro až učebnicovou divadelní průpravu, včetně pohybových scén, sborové recitace, zpěvu, stínohry atp. Zázemí profesionálního divadla je v tomto směru vskutku nenahraditelné.

Pro diváka může být trochu oříškem text hry. Není ovšem snadné psát divadelní scénář pro studentský soubor, na druhou stranu vlastní text divákovi přináší některé problémy, často zásadní. Tím hlavním je vlastní základní princip založený na učiteli, který spolu se svými žáky promýšlí řadu příběhů ze života, a tyto zážitky pak přetavuje do básní. Je ovšem působivý, ale u těch, kteří vědí, že Kytici z pověstí národních napsal Karel Jaromír Erben, působí určitý zmatek – jaký je vlastně vztah mezi postavou učitele a K. J. Erbenem? Podobně řadu nejasností přináší závěrečná svatba, v ní skrytý morální apel vyznívá značně prvoplánově a nepřesvědčivě.

Závěrem popřejme Kristínce Morávkové řadu dalších divadelních rolí – ať už v Pardubicích, nebo jinde (hlavně někde!). Vysokoškolské studium pohlcuje mnoho času, ale byla by velká škola pro paní Thálii, kdyby jí odlákalo bytost tak zajímavou a talentovanou.

Mgr. Jiří Aubris

Středoškolák roku 2019

Významného úspěch dosáhl student PSJG Martin Osowski (5.F). V soutěži Středoškolák roku se mu podařilo ve velké konkurenci 160 studentů českých středních škol postoupit mezi 68 finalistů a koncem června v Praze převzal od poroty čestné uznání.

Získání tohoto ocenění bylo završením Martinovy vědecké práce v tomto školním roce. Připomeňme, že ve Studentské odborné činnosti (SOČ) v oboru biologie s prací Možnosti využití anellovirů jako biomarkeru imunitního systému vyhrál nejprve okresní a poté i krajské kolo a postoupil až do kola celostátního! Dodejme, že vedoucím jeho práce byl RNDr. Michal Hruška a externí konzultantkou RNDr. Martina Saláková, Ph.D., z Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV).

Mgr. Jiří Aubris