Jak vyzrát na „Zmrzlíky“ aneb „Paris mon amour“… 2.část

Jak jsem se zmínila v předchozím díle, Svatý Petřík fungoval i další den. Od rána bylo pěkně a my jsme jeli do Fontainebleau. Cesta trvala asi hodinku – čas nezbytný k tomu, abychom se dozvěděli, jak původně lovecký královský zámeček měnil v čase svůj vzhled, jak na něho dohlížely královské milenky i manželky, jaké zde proběhly události a jak to udělat, abychom si ho v klidu prohlédli. Macatí kapři v zahradním rybníku, sporadicky osázené záhony ve francouzské zahradě, ale i krásně zabarvené listí v zahradě Dianině. Ospalé městečko a živý, barevný a voňavý trh za kostelem a pochopitelně teplíčko. To všechno patří k Fontainebleau. Překrásné místo!

Náš program byl ale bohatý, museli jsme do Versailles. Opět asi hodinu trvající přesun nám byl vyplněn vyprávěním o stavbě zámku, který nemá v Evropě konkurenci, ale i o životě v něm, o pracovitém Ludvíku XIV., o jeho zálibách a milenkách, o jeho potomcích a jejich osudech. A najednou jsme byli tam – na nádvoří mraveniště turistů, v zámku mírná mela, v zahradách jezdí golfové vozíky, vláček s důchodci… Abychom se z přemíry historie nezbláznili, zajeli jsme si i do hypermoderní čtvrti La Défense. Ty mrakodrapy jsou fakt krásné -hlavně, když se do nich opírá večerní sluníčko. Úředníci jako kobylky valící se ven ze stovek úřadů, obchoďáky praskající ve švech, desítky kaváren plných lidí až po strop – prostě všude typická odpolední tlačenice.

I sobota byla od rána přívětivá, sluníčko hřálo a my projížděli po prázdné dálnici zpátky do Paříže. Z Italského náměstí po „Gobelínce“ ke staré vojenské nemocnici Val de Grace a dál na Montparnasse. Minuli jsme slavné kavárny, i ten jediný mrakodrap, a sjeli dolů k Invalidovně. Seinu jsme přejeli po načančaném mostě Alexandra III., pak konečně také zaparkovali v podzemí Louvru. Obrovský prostor pod hlavním nádvořím bývalého královského paláce, prosvětlený pyramidami, byl přímo úchvatný a geniální – ty davy se sem krásně vejdou. Za chvíli už jsme byli mezi exponáty. Zvolili jsme jenom takový seznamovací okruh, postupně jsme se dostávali k proslulé Moně Líze, ale pořád stačili vnímat i tu další krásu kolem. Pod naším koníkem jsme se všichni sešli potřetí a naposledy. Pak jsme jeli metrem k Moulin Rouge a stoupali na opravdivý kopec Montmartre. V bazilice Sacré Coeur jsme si poslechli zpívající jeptišky, koukli na malíře a zaslechli také piano z hospody „U Vývrtky“. Začal první liják. Běželi jsme pod deštníky do vchodu metra. Zde platí jedno důležité heslo – nejdříve razance a pak omluva! Jinak se do metra nedistanete! Uvnitř pak na mne pak na chvíli dolehnul intenzivní pocit, že jsem někde úplně jinde – znáte to „déja vu“. Tak trochu jsem si tam připadala jako na černém kontinentě…

Pod Vítězným obloukem byla vojenská paráda. Veteráni – pamětníci tam byli dekorováni za zvuků kapely v bílých uniformách. Po Champs Elysées proudily davy lidí a my s nimi. Na Champs Elysées také začalo trochu pršet, ale nám to nevadilo. Procházeli jsme kolem luxusních butiků vyhlášených módních značek, jako např. Versace, Luis Vuitton nebo třeba Salvatore Ferragamo a Chanel. Teprve zde se vyloupla ta pravá francouzská smetánka, která čekala na začátek divadelního představení. Dámy v noblesních róbách a pánové ve fraku… Skvělé!

V přístavu Alma jsme nastoupili na loď a tady teprve končí čárymáryfuk Svatého Petra – začalo pořádně pršet. Nám to ale nevadlo. Byli jsme schovaní pod stříškou lodi a sledovali tu krásu se zatajeným dechem. Jak se postupně stmívalo, Eiffelovka se rozsvěcovala a mne se zdálo, jako by svým světlem v dálce někoho hledala. V deset večer pak Eiffelovka začala bělostně blikat, jako byste byli na Time Square. Byla to nádhera a my běželi do autobusu, protože se nám zase pěkně rozpršelo. Nastoupili jsme dovnitř a hledali svá místa. Projeli jsme naposledy Paříží a mávali známým místům až na hranice města. Paříž jsme si fakt užili. A až pojedeme příště – a že pojedeme, protože jsme se řádně a hlasitě rozloučili se seržantem – budeme už vědět, jak to udělat, abychom k tomu měli to nejkrásnější počasí. Musím jen dodat, že rozsvícená Eiffelovka byla úchvatná i v dešti!

Doufám, že jsem vás dostatečně „vyburcovala“ k úvaze o tom, zda stojí za to navštívit toto nádherné město. Paris mon amour!

 

Sdílejte příspěvek

Počítač budoucnosti ?

Zdravím vás. Jmenuji se Vojtěch Grösser a chodím do 2.F. Společně spolu budeme poznávat svět budoucnosti, svět neuvěřitelných přístrojů, svět High-Tech.

Pro můj úvodní článek jsem zvolil téma iPad. Mnozí z vás už o něm určitě slyšeli, poněvadž je to převratná a revoluční novinka. Jak už název napovídá, iPad je od firmy Apple. Poprvé ho představil generální ředitel firmy Apple, Steve Jobs v San Franciscu.

A co je vlastně iPad ? Je to malý přenosný počítač s dotykovou obrazovkou a jedním tlačítkem. Plně nabit by měl vydržet až 11 hodin, což je úžasné. Když vezmete v potaz, že notebooky vydrží přibližně 6 hodin. Dále se pomocí iPadu dostanete na internet, můžete si posílat soubory pomocí Bluetooth, hrát všemožné herní novinky, psát dokumenty a vlastně vše, co můžete dělat na počítači. Rozměry iPadu jsou 24,4cm na výšku, 19,5cm na šířku a necelých 1,5 cm na tloušťku. iPad by se měl prodávat v 6-ti verzích. Pouhé tři rozdíly jsou velikost paměti ,cena a možnost připojení G3. Velikosti by měli být 16GB, 32GB a 64GB. U dalších tří verzí se zvyšuje cena a přidává se možnost připojení k internetu pomocí G3. Znamená to, že tyto verze se připojí na internet pomocí satelitního vysílání.

A kolik tato hračička stojí ? iPad 16GB stojí 500 dolarů (9700 Kč), iPad 32GB o 100 dolarů více (11500 Kč) a poslední iPad 64GB o dalších 100 dolarů navíc (13500 Kč). Když jsem viděl cenu 500-ti dolarů, zdála se mi dost vysoká, ale v korunách je to přijatelná, snad i překvapitelná cena.

Snad každý z vás zná iPod/iPhone. A stejně jako pro iPod, by tu pro iPad mělo být velké množství aplikací. Na iTunes je už i sekce pro tyto aplikace. Pokud se na stránku podíváte, můžete vidět, že je zde už nemálo aplikací, jako například počasí, hry, ale i výukové aplikace pro nejmenší.

Nemůžu se dočkat, až se iPad dostane k nám. Určitě si ho jednou koupím a vám doporučuji to samé, protože iPad je budoucnost.

Zdroje: lidovky.cz, lupa.cz

http://blog.psjg.cz/fotos/39.jpg

http://blog.psjg.cz/fotos/40.jpg

http://blog.psjg.cz/fotos/41.jpg

Sdílejte příspěvek